Komunisté mu kradli desky…Dnešní politici prý kradou celou zemi! Hrušínský zuří a píše

Jan Hrušínský popisuje své vzpomínky na dospívání za normalizace.

V emotivním textu připomíná, jak tehdejší režim potlačoval kulturu i svobodu.

Vzpomíná na netradiční cestu do Maďarska se svým bratrem na Babettách.

Ostrou kritikou nešetří ani směrem k současné politice a jejím aktérům.

Jan Hrušínský ve své nové úvaze sdílí vzpomínky na mládí v období normalizace.
V textu pro Neovlivní popisuje, jak policie zabavovala desky zahraničních hudebních ikon i to, jak tehdejší moc potlačovala svobodu. Vzpomíná také na letní výlet do Maďarska, který podnikl se svým bratrem. Z nostalgického vyprávění se ale v závěru stává ostrá kritika současných politických poměrů. Co Jana Hrušínského dnes nejvíce znepokojuje a proč zvolil ironický dík českým spoluobčanům?

Souhlasíte s Petrem Pavlem, že historická zkušenost s Ruskem je důležitá i při hodnocení současnosti?

Jan Hrušínský: Vzpomínky, svoboda a politická realita

Je brzké ráno 29. října, za okny je ještě tma a Jan Hrušínský si připravuje svůj oblíbený čaj Black Sweet Orange. Tichou atmosféru dokresluje hudba Beatles – konkrétně slavné album Abbey Road. Kolikrát už ho v životě slyšel, sám netuší. Hudba ho přenáší do doby, kdy navštěvoval burzy s LP deskami – ty se konaly utajeně, často na různých místech, aby se účastníci vyhnuli zásahu policie.

Desky legendárních kapel jako Beatles, Stones, Pink Floyd nebo Queen byly tehdy nedostatkovým zbožím a často padly za oběť policejním raziím. „Komouši v bílých přilbách nám ty desky občas sprostě ukradli a ještě nás při tom mlátili,“ vzpomíná Hrušínský.

Pokračování článku po kliknutí
Přečtěte si celý článek

admin

Zatím tu nejsou žádné komentáře. Buďte první, kdo se zapojí do diskuse.

Přidat komentář

Pro komentování není potřeba přihlášení. Stačí přezdívka a komentář.

Kolik je dva plus pět?
Krátká česká kontrola proti spamu.