◉ Jan Hrušínský popisuje své vzpomínky na dospívání za normalizace.
◉ V emotivním textu připomíná, jak tehdejší režim potlačoval kulturu i svobodu.
◉ Vzpomíná na netradiční cestu do Maďarska se svým bratrem na Babettách.
◉ Ostrou kritikou nešetří ani směrem k současné politice a jejím aktérům.
Jan Hrušínský ve své nové úvaze sdílí vzpomínky na mládí v období normalizace.
V textu pro Neovlivní popisuje, jak policie zabavovala desky zahraničních hudebních ikon i to, jak tehdejší moc potlačovala svobodu. Vzpomíná také na letní výlet do Maďarska, který podnikl se svým bratrem. Z nostalgického vyprávění se ale v závěru stává ostrá kritika současných politických poměrů. Co Jana Hrušínského dnes nejvíce znepokojuje a proč zvolil ironický dík českým spoluobčanům?
Souhlasíte s Petrem Pavlem, že historická zkušenost s Ruskem je důležitá i při hodnocení současnosti?
Jan Hrušínský: Vzpomínky, svoboda a politická realita
Je brzké ráno 29. října, za okny je ještě tma a Jan Hrušínský si připravuje svůj oblíbený čaj Black Sweet Orange. Tichou atmosféru dokresluje hudba Beatles – konkrétně slavné album Abbey Road. Kolikrát už ho v životě slyšel, sám netuší. Hudba ho přenáší do doby, kdy navštěvoval burzy s LP deskami – ty se konaly utajeně, často na různých místech, aby se účastníci vyhnuli zásahu policie.
Desky legendárních kapel jako Beatles, Stones, Pink Floyd nebo Queen byly tehdy nedostatkovým zbožím a často padly za oběť policejním raziím. „Komouši v bílých přilbách nám ty desky občas sprostě ukradli a ještě nás při tom mlátili,“ vzpomíná Hrušínský.



Diskuse
0 komentářů