foto: facebook.com
Docházka europoslanců se znovu dostává na přetřes – tentokrát v kontextu nové analýzy, která srovnává účast lídrů českých kandidátek v Evropském parlamentu. Rozdíly jsou překvapivě výrazné a otevírají debatu o tom, kdo skutečně pracuje pro voliče.
Zatímco někteří poslanci působí dojmem maximálního nasazení, jiní si ze svého mandátu dělají vedlejší projekt. Jak se k docházce staví konkrétní jména a co jejich nepřítomnost ve skutečnosti znamená? Odpovědi najdete na následujících řádcích. Zajímá vás, kdo patří mezi největší absentéry?
Analýza účasti českých europoslanců na jednáních v Evropském parlamentu přinesla nečekaná zjištění. Nejvíce chyběla Kateřina Konečná z hnutí Stačilo!, která vynechala 12 z celkem 58 dnů, tedy každý pátý. Vysvětlení? „Pondělní procedurální hlasování zvládne můj tým i beze mě,“ uvedla politička, která v posledním roce intenzivně vedla kampaň do Sněmovny.
Konečná ale není jediná, kdo má nižší docházku. Markéta Gregorová z Pirátů se omluvila z deseti jednání. Část absencí připsala zahraničním misím, akademickým přednáškám i zdravotním problémům. „Každou absenci posuzuji individuálně a podle přínosu,“ zdůvodnila. Přesto její docházka vyvolává otázky, zda má prioritu práce v europarlamentu, nebo osobní mise a prezentace.
Ve středním poli se drží Filip Turek, Klára Dostálová a Danuše Nerudová, kteří chyběli sedmkrát. Turek zdůrazňuje, že absence byly ještě před jeho oficiální kandidaturou do Sněmovny. Dostálová naopak upozorňuje na důležitost účasti: „V Evropském parlamentu je docházka zásadní – hlasování jsou přesná a rozhodující,“ řekla.
Ivan David (SPD) vynechal pět jednání, což ho řadí ke spíše průměrným poslancům.
Nejlepší docházku vykazuje Alexandr Vondra (ODS), který chyběl pouze čtyřikrát. Klíčem k jeho vysoké účasti je podle něj bydlení v Bruselu. „Chci revidovat Green Deal a posílit obranu EU. Docházka je pro mě samozřejmost,“ zdůraznil. Vondrova aktivita silně kontrastuje s přístupem jeho některých kolegů, kteří dávají přednost jiným činnostem.
Diskuze o docházce europoslanců se často neobejde bez připomenutí výše jejich příjmů. Základní plat činí 273 tisíc korun, k tomu paušální náhrady 123 tisíc a denní diety 8 750 korun za každý den oficiální činnosti. Celkově si tedy aktivní europoslanec může vydělat přes 400 tisíc měsíčně. O to více veřejnost očekává zodpovědný přístup a pravidelnou účast.
Nejde jen o čísla – docházka europoslanců je odrazem jejich přístupu k práci, voličům a důvěře, kterou jim lidé ve volbách svěřili. Zatímco někteří berou svůj mandát vážně a jsou na jednáních pravidelně, jiní preferují kampaně, veřejné akce nebo jiné zájmy. Otázkou zůstává, zda je to vůči voličům férové – a kdo nakonec skutečně bojuje za české zájmy v Bruselu.
◉ Záchrana speleologa na Blanensku trvala přes 20 hodin a byla extrémně náročná. ◉ Nasazeny…
◉ Andrej Babiš ve svém novoročním projevu vyzval k vlastenectví a jednotě. ◉ Navrhuje vznik…
◉ Ministerstvo životního prostředí přijde o sekci ochrany klimatu od ledna 2026.◉ Petr Macinka označil…
◉ Premiér Babiš odmítl ručit za půjčku Ukrajině a zařadil Česko vedle Maďarska a Slovenska.…
◉ Andrej Babiš ostře odmítl Fialovu brožuru o stavu země, kterou ani nedočetl. ◉ Premiér…
Marek Eben svým vtipem o prezidentském páru rozesmál návštěvníky adventního koncertu Prezident Pavel byl poprvé…