„Uzavíráme dohodu s našimi srbskými a ruskými partnery o vybudování nového ropovodu, který zajistí energetickou bezpečnost Maďarska,“ uvedl ministr zahraničí Péter Szijjártó. Pro Orbánovu vládu je to další krok v dlouhodobé strategii, kterou sleduje už roky: jít proti proudu EU a hledat vlastní řešení.
Jenže tento krok nezůstal bez odezvy. V Bruselu i dalších evropských metropolích zazněla ostrá kritika – a otázky, co to vlastně znamená pro budoucnost Maďarska v Evropské unii.
Jaké budou důsledky tohoto rozhodnutí pro vztahy Budapešti s Bruselem – a může nový ropovod opravdu změnit geopolitickou mapu střední Evropy?
Orbánův krok směrem k Rusku
Viktor Orbán už léta kritizuje Brusel za energetickou politiku a obviňuje EU z toho, že její rozhodnutí vedla k prudkému nárůstu cen energií. „Řada chybných rozhodnutí přijatých v Bruselu postavila Evropu do velmi obtížné pozice na mezinárodním trhu s energiemi,“ tvrdí ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Budapešť tvrdí, že nový ropovod je především pragmatickým krokem. Má zajistit levnější a stabilnější dodávky, které Maďarsko ochrání před energetickými otřesy. Jenže v očích EU to vypadá úplně jinak – jako další krok, kterým se Maďarsko vzdaluje společné evropské linii a stále více se přiklání k Moskvě.
Komu v tomto sporu více věříte?
Reakce Evropské unie
Brusel se proti Orbánovým výrokům brání. Připomíná, že už na začátku ruské invaze na Ukrajinu přijala EU krizová opatření, aby stabilizovala trh s plynem a zajistila dodávky pro zimní období. Evropská komise tvrdí, že díky těmto krokům se už v roce 2025 podaří uspořit až 45 miliard eur a do roku 2030 by tato částka měla stoupnout na 130 miliard ročně.

Přesto je zřejmé, že Orbán hledá vlastní cestu – i za cenu konfliktů. Zatímco většina členských států EU omezuje energetickou spolupráci s Ruskem, Budapešť s Kremlem spolupráci prohlubuje.



Diskuse
0 komentářů