Prezident chce seznam těch, kteří by šli bojovat! O co mu jde?

◉ Prezident Pavel podpořil administrativní odvody kvůli lepší připravenosti na mobilizaci.
◉ Nejde o návrat povinné vojenské služby, ale o přehled o dostupných občanech.
◉ Česká armáda má málo aktivních záloh a ztrácí přehled o dostupných silách.
◉ Mobilizace se diskutuje i v dalších evropských zemích, některé ji už znovu zavedly.

Mobilizace je v Evropě znovu diskutované téma. Prezident Petr Pavel nyní podpořil návrh na zavedení administrativních odvodů v České republice. Podle něj nejde o obnovení vojenské služby, ale o nutný krok, aby stát měl přehled, koho může povolat v případě krize. Dnešní systém aktivních záloh prý nestačí a armáda nemá potřebná data. Prezident navrhuje registr, který by v případě mobilizace umožnil rychlou reakci. Podobné kroky už podnikly i další státy Evropy. Jak by takový odvod fungoval a koho by se týkal?

Prezident Pavel: Mobilizace bez registru je nemožná

Prezident Petr Pavel v Liberci otevřeně promluvil o stavu připravenosti České republiky na možnou mobilizaci. Zdůraznil, že nejde o návrat k povinné vojně, ale pouze o administrativní úkon, který by umožnil armádě mít přehled o potenciálních rekrutech.

„Dnes jsme v situaci, kdy forma budování záloh prostřednictvím dobrovolnosti úplně nepostačuje,“ řekl prezident a poukázal na to, že kvůli zrušení odvodů chybí státu informace o věkových skupinách, odbornosti či ochotě mladých lidí zapojit se do obrany.

Zavedení administrativních odvodů by podle Pavla neznamenalo návrat k vojenské službě, ale vznik registru. „Znamená to jen další registr, který umožní státu mít přehled o tom, s jakými odbornostmi, s kolika mladými lidmi, v jakých věkových skupinách, by se dalo počítat,“ upřesnil.

Myslíte si, že by Rusko skutečně otestovalo reakci NATO?

Mobilizace v Evropě: Trend, který sílí

Zatímco Česká republika zatím pouze zvažuje obnovení administrativních odvodů, v jiných zemích Evropy už dochází k obnově povinné vojenské služby. Například Chorvatsko od příštího roku opět zavádí několikaměsíční vojenskou povinnost, kterou zrušilo v roce 2008. V Německu poslanci minulý týden schválili zákon, který umožňuje plošné odvody a potenciálně i zavedení povinné služby.

V rámci Evropské unie má povinnou vojenskou službu zavedenou devět zemí – mimo jiné Finsko, Švédsko, Rakousko či Řecko. V některých státech se služba vztahuje i na ženy, nebo umožňuje alternativní formy.

Pokračování článku po kliknutí
Přečtěte si celý článek

admin

Zatím tu nejsou žádné komentáře. Buďte první, kdo se zapojí do diskuse.

Přidat komentář

Pro komentování není potřeba přihlášení. Stačí přezdívka a komentář.

Kolik je čtyři plus čtyři?
Krátká česká kontrola proti spamu.