- ◉ Sjezd sudetských Němců má poprvé proběhnout v České republice, konkrétně v Brně.
- ◉ SPD požaduje, aby veřejné peníze nebyly na akci použity, a chce vrácení všech dotací.
- ◉ Zástupci krajanského sdružení i další politici ale mluví o smíření a kulturním významu akce.
- ◉ Na obou stranách zaznívá silná argumentace – jedni hovoří o necitlivosti, druzí o pokroku a úctě k historii.
Sjezd sudetských Němců má příští rok poprvé proběhnout v České republice. Zástupci festivalu Meeting Brno pozvali německé krajany do jihomoravské metropole, což však okamžitě vyvolalo politické i veřejné reakce. Nejhlasitější je odpor hnutí SPD, které akci označuje za necitlivou a urážející památku obětí nacistické okupace. Poslankyně Lucie Šafránková navrhuje odebrání všech dotací, pokud by byť jen část veřejných financí směřovala na tuto událost. Naopak jiní politici i veřejné osobnosti mluví o nutnosti smíření a připomínání společné historie. Co konkrétně SPD vadí? A jaká je pozice sudetských Němců dnes?
Hnutí SPD kritizuje sjezd sudetských Němců v Brně
Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) se ostře postavilo proti plánovanému sjezdu sudetských Němců, který má v květnu příštího roku proběhnout v Brně. Tento 76. ročník sjezdu organizuje Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL) a půjde o historicky první setkání tohoto typu pořádané přímo v České republice.
„Jako poslankyně za Jihomoravský kraj a Brňačka říkám naprosto jednoznačně, že sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu do Brna nepatří,“ uvedla ve sněmovně Lucie Šafránková. Podle ní je konání akce v místě, které trpělo pod nacistickou okupací, hluboce necitlivé a urážlivé vůči obětem a jejich potomkům.
SPD zároveň vyzývá k tomu, aby organizátoři vrátili veřejné dotace, pokud bude byť jediná koruna použita na tuto událost. Festival Meeting Brno, který pozvání krajanskému sdružení adresoval, získal dle Šafránkové devět milionů korun z města Brna a šest milionů z Jihomoravského kraje. „Budeme nekompromisně požadovat odebrání celé dotace,“ uvedla.
Sjezd sudetských Němců jako krok ke smíření?
Naopak zástupci SdL i někteří politici mluví o sjezdu jako o symbolickém kroku vpřed. Bernd Posselt, předseda sdružení, označil Brno za logické místo pro další vývoj česko-německých vztahů. Poukázal na to, že krajanské sdružení už neusiluje o navracení majetku a že sjezd je projevem kulturního zájmu o zemi předků.
Výrazně se k věci vyjádřil i bývalý krajský zastupitel za Piráty Jiří Hlavenka, který připomněl hluboké kořeny sudetských Němců v českých zemích. „V případě Brna se silně podíleli na jeho rozvoji a na předválečné slávě v oblasti průmyslu, obchodu, vzdělanosti i kultury,“ uvedl. Odsun po válce považuje za tragický historický moment, který nelze vymazat, ale ani přehlížet.
Hlavenka zdůrazňuje, že současní členové sdružení nejsou ti, kdo odsun zažili, ale jejich potomci. „Minulost už nezměníme, ale smíření a odpuštění – oboustranné – je to nutné a ušlechtilé minimum, které je potřeba dělat,“ uzavřel.
Podle česko-německé komise historiků došlo při poválečném odsunu tří milionů Němců ke ztrátám na životech v rozmezí 15 až 30 tisíc lidí. Za okupace nacisty zahynulo v Československu až 350 tisíc obyvatel. Vztahy mezi Českem a sudetskými Němci se podle pozorovatelů v posledních letech výrazně zlepšily, k čemuž přispěl i mnichovský projev premiéra Nečase z roku 2013, kdy vyjádřil lítost nad způsobenými příkořími.
Napsat komentář