◉ Zákon o střetu zájmů nezakazuje vlastnictví firem, jen aktivní účast na jejich řízení.
◉ Andrej Babiš není podnikatelem jako fyzická osoba, a tedy zákon neporušuje.
◉ Vlastnictví médií Babiš ukončil, a tak mu nebrání vstoupit do vlády.
◉ Právní rámec ukazuje, že být bohatý a ve vládě není v rozporu se zákonem.
Andrej Babiš není podle aktuální právní úpravy ve střetu zájmů. Ačkoli vlastní podíly v obchodních společnostech, zákon mu jmenování do vlády nezakazuje. Neprovozuje totiž podnikání jako fyzická osoba, ani není členem orgánů těchto firem. Také mediální dům Mafra již prodal. Jak je to tedy s jeho majetkem, politikou a zákonnými omezeními? Kde přesně končí hranice zákonného střetu zájmů a co vše může politik vlastnit?
Andrej Babiš ve střetu zájmů? Podle zákona nikoliv
Podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, člen vlády nesmí podnikat jako fyzická osoba, ani být členem orgánů podnikajících právnických osob. To však neznamená, že nesmí vlastnit podíly nebo akcie ve firmách. Samotná majetková účast totiž není považována za podnikání.
Andrej Babiš podle Registru ekonomických subjektů nepodniká jako fyzická osoba. Vlastní podíly například ve skupině AGROFERT, ale není členem představenstva ani dozorčí rady. Tím tedy splňuje podmínky zákona. I kdyby byl do funkce jmenován člověk, který se podnikání dosud aktivně věnoval, zákon dává lhůtu 30 dní (v některých případech i delší), aby své postavení upravil.
Vlastnictví médií Andreje Babiše už zákonu nepřekáží
Zatímco u běžných firem zákon připouští majetkové podíly, v oblasti médií je pravidlo přísnější. Člen vlády nesmí vlastnit žádný podíl ve společnosti, která provozuje rozhlas, televizi či vydává periodika. Babiš vlastnictví MAFRY ukončil v únoru 2024, a tím se dostal do souladu se zákonem i v této oblasti.
Jak vysvětluje autor textu, ústavní právník Zdeněk Koudelka, tato přísnější pravidla platí právě kvůli možnému vlivu na veřejné mínění. V případě jiných typů podnikání však takové omezení není.
Andrej Babiš a dotace: Problém není v něm, ale ve firmách
Zákon dále stanoví, že firmy, kde má člen vlády podíl vyšší než 25 %, nesmí pobírat veřejné zakázky či dotace. Nejde však o zákaz, který by se týkal přímo politika, ale omezení pro tyto společnosti. To znamená, že ani možné čerpání dotací ze strany AGROFERTu nebrání Babišovi stát se premiérem.
Zdeněk Koudelka k tomu říká: „Považuji podnikatelské dotace za legalizovanou krádež, měly by být zrušeny.“ Kritizuje i přístup Evropské unie, kde podle něj bohatí čerpají dotace na úkor všech. Přesto dodává, že dokud tento systém funguje, firmy se mu přizpůsobují a přijímají podporu jako součást konkurenčního boje.
Demokracie není jen pro chudé
Lex Babiš, tedy novela z roku 2017, zavedla přísnější pravidla právě kvůli Andreji Babišovi. Jak však autor připomíná, obdobně by zákon dopadl i na dřívější ministry jako Karel Schwarzenberg či Michal Lobkowicz, jejichž rodiny rovněž vlastnily rozsáhlý majetek a čerpaly dotace.
Koudelka připomíná, že demokracie má být otevřená všem bez ohledu na majetek. Historie zná příklady bohatých politiků, kteří byli úspěšní – např. Tomáš Baťa jako starosta Zlína, nebo britská královna, která čerpala evropské dotace.
„To, že je někdo úspěšný jako podnikatel, je kladem pro správu země, ne přítěží,“ uzavírá Koudelka.
Napsat komentář