◉ Ukrajinská vlajka na Národním muzeu znovu vyvolala bouřlivé diskuse a veřejné protesty.
◉ Kritici návrhu používají výrazy jako „zvrácenost“, „bizár“ nebo „vlajka smrti“.
◉ Na sociálních sítích se šíří statusy plné výsměchu, urážek i výzev k represi.
◉ Iniciativa rozděluje veřejnost a odhaluje hluboké názorové příkopy v české společnosti.
Ukrajinská vlajka na budově Národního muzea znovu rozdmýchala silné emoce. Zatímco část veřejnosti ji vnímá jako symbol solidarity s napadenou zemí, jiní protestují a považují její návrat za výsměch. Jeden z nejostřejších statusů, který koluje na sociálních sítích, přirovnává demonstranty k nemocným osobám, pro které by prý byly vhodné elektrošoky. Slova jako „vlajka smrti“ či „zvrácenost“ ukazují, jak vyhrocená atmosféra kolem Ukrajiny a Ruska panuje. Co vlastně spustilo tak extrémní reakce? A kde končí svoboda slova a začíná nenávist?
Ukrajinská vlajka opět na scéně. Návrat vyvolal vlnu emocí
Záměr opět vyvěsit ukrajinskou vlajku na budovu Národního muzea v Praze rozdělil českou veřejnost. Iniciátoři akce tvrdí, že jde o symbolickou podporu napadené zemi, která čelí ruské agresi. Vlajka byla dříve na budově vyvěšena více než rok, ale po jejím sejmutí zaznívají volání po jejím návratu.
Na demonstraci v Praze se však sešlo jen několik desítek lidí. Přestože organizátoři očekávali masivní podporu, účast byla spíše symbolická. O to silnější byly následné reakce kritiků.
Kritika i výsměch. Status, který rozpoutal vášeň
Velkou pozornost získal status Aleše Svobody, který se rychle začal šířit českým Facebookem. Jeho text obsahuje sarkastické poznámky, ostré výrazy i urážky.
„Češi stojí jen za to, aby už vypadli. (…) Demonstrovat za návrat ukrajinské vlajky na budovu Národního muzea je fakt bizár. To je na nějakou novou diagnózu,“ napsal.
Ve výčtu urážek pokračuje: „Možná vrátit se o pár let, kdy se používaly elektrošoky a ledové sprchy, nebo tyto existence držet pod silnými sedativy.“
Zároveň naznačuje, že podporovatelé Ukrajiny by si měli vlajku vyvěsit na balkon, aby „Rus věděl, kam má jít jako první.“ Nechybí ani ironické výzvy k tomu, aby demonstranti raději odjeli na frontu a pomohli přímo tam.
Zvrácenost nebo právo na názor?
Ačkoliv autor textu připouští, že každý má právo demonstrovat, jeho status je prošpikovaný příměry, které hraničí s nenávistnou rétorikou.
„Ať si protestují třeba za práva švábů, nebo zákazu vyndávání přisátých klíšťat, protože i ta mají právo na život,“ uvedl mimo jiné.
Zatímco někteří uživatelé jeho výrokům tleskají, jiní upozorňují na to, že podobné projevy rozdmýchávají nenávist a zpochybňují samotný princip svobody projevu.
Ukrajinská vlajka – symbol, který dělí
Ukrajinská vlajka se tak znovu stala nejen symbolem odporu proti ruské agresi, ale i rozbuškou v české společnosti. Rozděluje lidi nejen na podporovatele a odpůrce Ukrajiny, ale i na ty, kteří obhajují svobodu projevu, a ty, kteří volají po důsledcích za „nevhodné názory“.
Zda se vlajka na muzeum vrátí, zůstává otázkou. Jisté je pouze to, že každý podobný návrh zůstává politicky i společensky výbušný.
Napsat komentář