◉ Babiš varuje před tím, že ovlivňování voleb v Česku probíhá skrze neziskovky a média podporovaná ze zahraničí.
◉ Experti upozorňují, že žádné přímé důkazy o manipulaci voleb zatím nejsou.
◉ Pandora Papers se znovu objevují jako argument v předvolební rétorice.
◉ Veřejnost se obává dezinformací, zejména z Ruska – ale politici se v názorech rozcházejí.
Ovlivňování voleb v Česku se před říjnovým hlasováním stává výbušným politickým tématem. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš varuje před zásahy zvenčí, které mají podle něj probíhat skrze média a neziskovky s podporou ze zahraničí. Ve svých videích zmiňuje i zkušenost z roku 2021, kdy ho zasáhla kauza Pandora Papers. Někteří experti ale tvrdí, že taková vyjádření spíše mobilizují voliče, než že by reflektovala reálné hrozby. V zákulisí navíc panují obavy z šíření dezinformací a dlouhodobé polarizace společnosti. Vláda a bezpečnostní složky zatím nezaznamenaly žádné přímé pokusy o manipulaci. Jak tedy rozlišit varování od politické taktiky?
Ovlivňování voleb v Česku: fakta versus obavy
Andrej Babiš v posledních týdnech několikrát veřejně vystoupil s varováním, že ovlivňování voleb v Česku může být reálným nebezpečím. Upozornil na neziskové organizace a média, které podle něj čerpají finance ze zahraničí a snaží se zasahovat do politického dění. V jednom z videí publikovaných na jeho Facebooku prohlásil:
„Média a různé neziskovky, které mají podporu ze zahraničí, se postarají. Ale my jsme připraveni, protože máme čistý stůl.“
Podle něj může opět dojít k cíleným útokům na jeho osobu – stejně jako v roce 2021, kdy krátce před volbami otřásla veřejností kauza Pandora Papers.
Pandora Papers jako příklad? Dopad se stále řeší
Kauza Pandora Papers odkryla v roce 2021 miliardy dolarů skrytých v daňových rájích. Mezi jmény se objevilo i to Andrejovo, konkrétně kvůli nákupu nemovitostí ve Francii. Ačkoli česká policie uzavřela vyšetřování s tím, že Babiš se nedopustil trestného činu, ve Francii řízení stále probíhá. Tamní Národní finanční prokuratura případ neodložila.
Právní rámec je jasný, ale důkazy chybí
Podle zákona č. 424/1991 Sb. je přímé ovlivňování voleb v Česku ze zahraničí zakázané. Financování politických subjektů z ciziny je vyloučeno a sankční zákony zamezují vlivu nepřátelských aktérů. Přesto ústavní právník Jan Kysela upozorňuje, že mediální kauzy typu Pandora Papers je obtížné považovat za přímé ovlivnění voleb:
„Systematická práce novinářů se pod tento termín vejde jen těžko.“
Dezinformace jako tichá zbraň
Zatímco žádné konkrétní zásahy do volebního procesu zatím nejsou evidovány, dezinformace představují podle odborníků dlouhodobou hrozbu. Petr Gongala ze spolku Demagog.cz varuje, že některé narativy mohou být šířeny z Ruska a záměrně polarizovat českou společnost.
Obavy veřejnosti nejsou malé – průzkum agentury STEM pro ministerstvo vnitra ukázal, že dvě třetiny lidí se bojí ovlivnění voleb skrze sociální sítě. Nejčastěji jako rizikové země jmenují Rusko, USA a Čínu.
Politické reakce: rozdělená scéna
Zatímco hnutí ANO varuje před zahraničními vlivy, jeho zástupci zároveň kritizují státní instituce, které se těmito hrozbami zabývají. Například místopředseda ANO Radek Vondráček navrhl zrušení Centra proti hybridním hrozbám při ministerstvu vnitra.
Co říkají experti?
Politolog Lukáš Jelínek míní, že je nutné rozlišovat mezi reálnými hrozbami a politickým marketingem:
„Určité vlivové agentury nepochybně fungují, ale současná aktivita je nejcitelnější z východu a z Ruska. Spíš než o přímé ovlivnění výsledků jde o dlouhodobý tlak na atmosféru ve společnosti.“
Podobně situaci hodnotí i Kristína Šefčíková z Prague Security Studies Institute, která mluví o hybridních operacích a snaze rozmělnit důvěru ve fakta.
Napsat komentář