Odškodné za špinavé bitcoiny se pro Českou republiku stává nečekaně drahou kapitolou. Stát musí napravit chyby z minulosti, kdy prodal kryptoměny zabavené v trestním řízení, aniž by řádně ověřil jejich původ.
V důsledku tohoto pochybení teď dochází k vyplácení odškodnění investorům, kteří bitcoiny legálně zakoupili – ale nemohli s nimi nakládat. Částky dosahují stovek tisíc korun za jeden bitcoin.
Největší kompenzace se blíží a zaplatí ji daňoví poplatníci.
Jak se mohla taková chyba stát? Kdo ponese odpovědnost? A proč stát vyplácí desítky milionů za něco, co sám prodal?
Chyby státu: Odškodné za špinavé bitcoiny roste do milionů
Stát čelí finančně náročné odpovědnosti za to, že v minulých letech prodal kryptoměny pocházející z trestné činnosti. Tyto bitcoiny byly původně zabaveny v rámci trestního řízení, avšak aniž by byla definitivně ověřena jejich čistota, došlo k jejich prodeji.
Ministerstvo spravedlnosti tehdy pod vedením Pavla Blažka umožnilo prodej kryptoměn, které se později ukázaly jako výnosy z nelegálních aktivit. V důsledku toho musí stát nejen vracet peníze, ale také doplácet rozdíl mezi tehdejší a současnou cenou kryptoměn – a to až 308 tisíc korun za jeden bitcoin.
Největší kompenzace míří investorům. Odškodné za špinavé bitcoiny se vyšplhá vysoko
Výrazným případem je firma Sigil PCC Limited, ovládaná Pavlem Stehnem. Ta odkoupila od státu 30 bitcoinů za přibližně 59 milionů korun. Podle smlouvy dojde ke zpětnému odkupu kryptoměn, přičemž stát doplatí rozdíl v hodnotě.
Ještě větší objem se týká investora Lukáše Bartušky, který zakoupil 358 bitcoinů za téměř 749 milionů korun. K vypořádání má dojít 12. září, kdy stát kromě původní ceny vyplatí dalších zhruba 32 milionů korun jako odškodnění.
Celá situace vznikla kvůli případům jako Tomáš Jiřikovský, jenž byl odsouzen za kybernetickou kriminalitu a praní špinavých peněz. Bitcoiny, které měl k dispozici, byly zabaveny a následně prodány, aniž by se zohlednil jejich nejasný původ.
Kdo nese odpovědnost za odškodné za špinavé bitcoiny?
„Stát jednal v dobré víře, ale bez dostatečné právní opatrnosti,“ zní neoficiální obhajoba Ministerstva spravedlnosti. Skutečnost však zůstává – kryptoměny byly prodány, aniž by byla právně zajištěna jejich nezávadnost.
To nyní vyvolává právní spory, nároky na odškodné a zásadní finanční ztráty. Ministerstvo spravedlnosti mělo s digitálním majetkem nakládat pečlivěji – zejména kvůli jeho proměnlivé hodnotě a spojení s anonymními transakcemi.
Tato kauza je varováním pro budoucí správu zabaveného majetku, zejména v digitálním prostoru. Jedna chyba, nedostatek transparentnosti a spěch mohou stát stovky milionů.
Napsat komentář