Okamura: NKÚ odhalil šokující fakta o Fialově zadlužování. Co před námi vláda tají?

Český veřejný dluh roste nevídaným tempem a směřuje k hranici, za kterou už nebude návratu. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své nejnovější zprávě varuje před dramatickými důsledky současného vývoje a upozorňuje na neudržitelnost státního hospodaření. Výdaje rostou, ale efektivita výdajů klesá.

Zatímco občané řeší každodenní výdaje a stagnující mzdy, stát si půjčuje čím dál víc – a to i na provozní výdaje. Zvyšuje se tak nejen samotný objem veřejného dluhu, ale i náklady na jeho obsluhu. V roce 2020 stát vydal na úroky 40 miliard korun. O čtyři roky později už tato částka dosahuje téměř 90 miliard.

A co víc – podle prezidenta NKÚ Mojmíra Kaly se Česko blíží ke klíčové hranici dluhové brzdy (45 % HDP), což může spustit další restriktivní opatření. Aktuálně se dluh nachází na úrovni 43,6 % HDP.

Konsolidační balíček: Záměr dobrý, výsledek rozpačitý

Premiér Petr Fiala a jeho kabinet prezentovali konsolidační balíček jako nástroj, který zlepší bilanci státního rozpočtu téměř o 99 miliard korun. Skutečnost ale ukázala jiný obrázek. Podle NKÚ přinesla opatření pouze 17 miliard korun zlepšení. Rozdíl je ohromující.

Kontroloři konstatují, že balíček postrádá systémový rámec a působí spíš jako krátkodobé řešení než jako dlouhodobá strategie. „Bez hlubších strukturálních reforem bude jakékoliv konsolidační úsilí jen kosmetickou úpravou,“ uvedl Kala.

Například očekávané příjmy z emisních povolenek byly přeceněny a výdaje na nepedagogické pracovníky nejsou kryté zajištěnými zdroji. Stát tak vytváří další rozpočtové díry, které budou muset v budoucnu někdo zaplatit.

Státní fondy: Drahé instituce s nejistým přínosem

Státní fondy měly sloužit jako nástroje k cílenému financování oblastí, jako je doprava, životní prostředí nebo kultura. V praxi ale podle NKÚ často suplují funkce státního rozpočtu a obcházejí standardní kontrolní mechanismy.