Když politička čelí kritice, je to běžná součást veřejného života. Když se však kritika mění ve vulgární osobní útoky, situace nabírá zcela jiný rozměr. Právě takovou zkušeností podle Vlastimila Válka prochází předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.
Ministr zdravotnictví a první místopředseda TOP 09 se ve vysílání pořadu Napřímo ostře vymezil proti stylu komunikace Andreje Babiše (ANO) a Tomia Okamury (SPD). Podle něj šlo o slova, která dalece přesáhla hranice slušné politické diskuze. „Kombinace naprostého buranství a sprosťáctví,“ nebral si servítky Válek, když popisoval jejich výroky vůči Pekarové Adamové.
Zatímco část veřejnosti si na politickou tvrdost zvykla, otázka zní: Kam až jsme ochotni zajít, než začneme chránit lidskou důstojnost i v politice?
Markéta Pekarová Adamová, jak říká Válek, nečelila jen slovním výpadům v médiích a na půdě sněmovny. Denně jí měly chodit nenávistné e-maily, plné agrese a osobních urážek. Přesto zůstala podle něj důstojná, klidná a nikdy nesklouzla k podobné rétorice. „Já bych si o mladé ženě nikdy nedovolil ani uvažovat tímto způsobem. A ona to ustála, jako dáma,“ dodal ministr.
Nabízí se však otázka, která přesahuje samotný případ:
Proč právě ženy v politice čelí takto silnému tlaku a nenávisti?
Význam a náročnost vedení Sněmovny, pohled zblízka
Zatímco někteří o předsednictví Sněmovny mluví jako o „pohodlné“ pozici bez exekutivní odpovědnosti, Vlastimil Válek tento pohled rezolutně odmítá. Podle něj právě práce Markéty Pekarové Adamové ukázala, že řídit dolní komoru Parlamentu ČR je úkol nejen náročný, ale i klíčový pro fungování celé legislativní moci.
Na rozdíl od exekutivní funkce ministra, kde má politik přímý vliv na chod resortu, předsedkyně Sněmovny musí zvládat politicky vyhrocené situace, vést jednání, a především zachovávat neutrální, důstojný postoj v době, kdy se politická kultura otřásá v základech. „V jejích rukou byla Sněmovna velmi dobře řízená,“ uvedl Válek. „Byla důstojnou reprezentantkou nejen doma, ale i na mezinárodní scéně.“
Z pohledu ministra zdravotnictví navíc ocenil i lidský rozměr. Veřejné výpady, které by mohly kohokoli zlomit, podle něj Pekarová Adamová ustála s výjimečnou trpělivostí. A to v prostředí, kde se z ženských političek často stávají terče útoků nejen kvůli názorům, ale i vzhledu či osobnímu životu.
Kritika z vlastních řad
Zajímavý je i kontrast s kritikou, která zazněla zevnitř vládní koalice – konkrétně od Alexandry Udženije (ODS). Ta v minulosti zpochybnila rozhodnutí Pekarové Adamové nevstoupit do vlády a místo toho zůstat v čele Sněmovny. Podle Udženije šlo o „komfortní variantu“, která postrádá reálnou odpovědnost.
Válek však takové hodnocení odmítá jako zjednodušující a nepochopené. „Markéta nešla snadnější cestou. Ona šla cestou, která v daném okamžiku znamenala největší odpovědnost za parlamentní demokracii,“ uvedl. Navíc, jak podotýká, role předsedy Sněmovny často vyžaduje vyšší míru diplomacie a schopnosti hledat konsenzus mezi stranami, než si veřejnost uvědomuje.
Zrcadlo společnosti
Celý případ však přesahuje samotnou osobu Markéty Pekarové Adamové. Je to reflexe toho, jak se dnes v české společnosti (a nejen v ní) nahlíží na ženy ve vedoucích pozicích, a jak je stále běžné, že se místo věcné kritiky používají osobní útoky, vulgarity a znevažování.
Otázkou zůstává, jaká je dlouhodobá cena takové atmosféry. Jak ovlivňuje kvalitu demokracie? Kolik schopných lidí – mužů i žen – kvůli tomu raději vůbec nevstoupí do veřejného života?
Politika s tváří důstojnosti
Přestože Markéta Pekarová Adamová nepatří mezi nejpopulárnější političky, její způsob vedení, osobní postoj a schopnost čelit tlaku ji v očích mnohých činí symbolem odolnosti. Pro Vlastimila Válka je jasnou ukázkou toho, že i v politice lze jednat důstojně, sebevědomě a s respektem – i když vás někteří obklopují opakem.
Její příběh tedy není jen o jedné ženě v politice. Je i o tom, co očekáváme od těch, kdo nás reprezentují. A co jsme ochotni jako společnost tolerovat.
Napsat komentář