Sexuální násilí jako zbraň války – děsivý fenomén, který se bohužel opět objevuje na scéně současného světového konfliktu. Tentokrát v oblastech Ukrajiny, které byly či stále jsou pod kontrolou ruské armády. Podle mezinárodních odborníků je sexuální mučení ukrajinských civilistů součástí promyšlené taktiky – cílený způsob, jak vyvolat strach, ponížení a zlomit odpor místního obyvatelstva.
Vyšetřovatelé pověření Radou OSN pro lidská práva nedávno zveřejnili výsledky svých zjištění. Upozorňují, že sexuální násilí ze strany ruských jednotek není náhodný exces, ale systematický a organizovaný postup, který by mohl být klasifikován jako válečný zločin.
Zaznamenali minimálně deset konkrétních případů sexuálního mučení – oběťmi byli čtyři ženy a šest mužů. Mezi hrůzné praktiky patřily elektrické šoky na genitáliích, simulované popravy, fingované topení, ale také přímé znásilnění či výhrůžky znásilněním.
„Jedná se o naprosto brutální a úmyslné činy, jejichž cílem je zlomit člověka,“ uvedla Alice Jill Edwardsová, zvláštní zpravodajka OSN pro otázky mučení. Důkazy shromážděné experty potvrzují, že oběti byly systematicky zastrašovány a mučeny způsobem, který měl jasně vyvolat strach nejen u jednotlivců, ale i v jejich komunitách.
Jak hluboko sahá tato praxe? A je možné, že sexuální násilí je řízené shora jako součást ruské vojenské strategie?
Odsouzeníhodné praktiky: mučení, sexuální násilí a beztrestnost
Podle expertů je zneužívání sexuálního násilí jako zbraně války v ukrajinském konfliktu mimořádně brutální. Nejde pouze o individuální excesy vojáků – výpovědi obětí a zaznamenaná svědectví vykazují známky koordinovaného postupu. Praktiky jsou údajně využívány k zastrašení celých komunit a k narušení psychické odolnosti civilního obyvatelstva.
Zvláště alarmující je způsob, jakým jsou tato zvěrstva vykonávána. Oběti popisují brutální zacházení, kdy byli zadrženi v improvizovaných celách, bez přístupu k lékařské péči, a vystaveni fyzickému i psychickému mučení. V mnoha případech bylo sexuální násilí kombinováno s dalšími formami sadistického týrání – včetně vyhrožování smrtí, elektrickými šoky, bitím a zaslepením.
Mnoho obětí bylo později vypuštěno zpět do svých komunit, čímž byl strach přenesen i na jejich okolí. Zvláště u mužských obětí sexuálního mučení se objevuje hluboká stigma a stud, kvůli kterému často mlčí. To vše hraje do karet útočníkům, kteří tímto způsobem zasévají teror a rozklad v civilní struktuře okupovaných oblastí.
Mezinárodní odezva: bude spravedlnosti učiněno zadost?
Alice Jill Edwardsová vyzývá k rychlému a důkladnému vyšetření těchto zločinů. Mezinárodní společenství by podle ní mělo reagovat nejen symbolicky, ale konkrétními kroky – například podporou Mezinárodního trestního soudu, sběrem důkazů a aktivním zapojením do ochrany obětí.