Summit mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyvolal obrovský mezinárodní zájem. Uzavřená jednání na letecké základně Elmendorf-Richardson na Aljašce trvala téměř tři hodiny, ale po skončení tiskové konference zůstalo více otázek než odpovědí. Jedinou jistotou zůstává, že výsledek jednání může zásadně ovlivnit budoucnost války na Ukrajině – a možná i celého evropského bezpečnostního systému.
Podle uniklých informací ze zákulisí jednání zvažuje Donald Trump podporu návrhu, který by Rusku umožnil převzít plnou kontrolu nad oblastmi Doněcka a Luhanska. Na oplátku by Moskva zastavila vojenské operace v Chersonské a Záporožské oblasti. Tento návrh okamžitě vyvolal ostré reakce, zejména ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
„Ukrajinská ústava mi neumožňuje vzdát se jakéhokoliv území. Neexistuje žádný právní ani morální rámec, který by takový krok ospravedlnil,“ uvedl Zelenskyj ve svém prohlášení.
Znepokojení vyjádřila i řada evropských politiků, kteří varují před precedentem, kdy se o územní celistvosti suverénního státu rozhoduje bez jeho přítomnosti. A to vše v době, kdy ruské jednotky nadále operují na ukrajinském území a civilní obyvatelstvo čelí každodenním útokům.
A právě tady přichází klíčová otázka:
Lze vůbec mluvit o míru, když se jedná bez Ukrajiny – bez země, která za válku platí nejvyšší cenu?
Trump a Putin: Shoda bez příměří, zato s mapou v ruce
Trump na krátké tiskové konferenci hovořil o „významném pokroku“ a označil summit za velmi produktivní. Přesto se vyhnul přímé zmínce o příměří nebo podmínkách míru. „Shodli jsme se na mnoha důležitých bodech. Udělali jsme krok kupředu, ale je ještě co řešit,“ uvedl americký prezident bez dalších podrobností.
Ruský prezident Vladimir Putin naznačil, že summit považuje za zlomový. Podle jeho slov „dohoda s Trumpem otevírá cestu ke stabilizaci situace v regionu“ a další jednání by mohla proběhnout už brzy – tentokrát možná v Moskvě.
Podle diplomatických zdrojů deníku The New York Times Trumpova administrativa zvažuje uznání ruské kontroly nad Donbasem výměnou za stažení ruských sil z jihu Ukrajiny. Tento návrh ale ostře kontrastuje s postoji Kyjeva i evropských partnerů, kteří trvají na územní integritě Ukrajiny.
Zelenskyj: „Potřebujeme mír, ne další pauzu mezi invazemi“
Volodymyr Zelenskyj zareagoval jednoznačně. Na sociální síti X napsal:
„Ukrajina potřebuje skutečný, trvalý mír. Ne další dočasnou pauzu mezi ruskými invazemi. Náš postoj zůstává nezměněný: bez spravedlivého řešení není možné jednat.“
Zelenskyj zároveň zpochybnil samotnou legitimitu jednání, kterých se Ukrajina neúčastnila. „Nemůžeme být objektem vyjednávání, ale musíme být jeho subjektem,“ dodal v projevu před ukrajinským parlamentem.
Reakce mezinárodní scény: Naděje střídá varování
Summit mezi Trumpem a Putinem rozdělil světové lídry. Některé státy včetně Maďarska či Srbska vyjádřily opatrný optimismus, jiné – zejména pobaltské země a Skandinávie – varovaly před tím, aby svět akceptoval „mírové řešení založené na kapitulaci jedné strany“.
Britský premiér Keir Starmer upozornil, že „o budoucnosti Ukrajiny nelze rozhodovat bez Ukrajinců“, a zároveň zdůraznil potřebu jednotného postoje Západu. Podobně se vyjádřili lídři Polska, Německa i Francie.
Putin však v projevu po summitu zdůraznil, že „respektuje pozici Spojených států o nutnosti ukončit válku“. Podle něj musí jakákoli dohoda odstranit „hluboké příčiny konfliktu“. Přesnější podobu této fráze ale neupřesnil.
Na Ukrajině se mluví o zradě
Z ukrajinské společnosti zaznívá rostoucí frustrace. Mnozí lidé se obávají, že Západ – unavený válkou – bude ochoten přistoupit na kompromisy, které Ukrajinci odmítají. Francouzský Le Monde citoval jednoho obyvatele Charkova:
„Západ s námi držel, když jsme umírali. Teď se zdá, že chce vyjednávat o našem hrobě.“
Někteří ukrajinští komentátoři mluví o „Mnichovském momentu 21. století“, s odkazem na historický precedent, kdy se v roce 1938 rozhodovalo o území Československa bez jeho souhlasu.
Závěr: Mír, nebo iluze?
Summit mezi Trumpem a Putinem byl možná prvním krokem k nové kapitole ukrajinské krize – otázkou ale zůstává, jakou cenu bude svět ochoten za tento mír zaplatit.
Zda se skutečně jedná o reálný pokus o ukončení války, nebo jen o iluzi diplomatického vítězství, se ukáže v následujících týdnech. Jedno je však jisté:
Jednání o míru bez Ukrajiny nebudou nikdy úplná – a svět na to možná brzy doplatí.
Napsat komentář