Bitcoiny za miliardu a razie v Břeclavi – česká justice čelí skandálu, který může otřást důvěrou veřejnosti v celý systém.
Na první pohled šlo o nevídaný akt štědrosti – anonymní dárce věnoval ministerstvu spravedlnosti bitcoiny v hodnotě jedné miliardy korun. Jenže za tímto velkorysým gestem se začíná odhalovat temná realita, která sahá až do světa drog, darknetu a organizovaného zločinu.
Ve čtvrtek večer totiž policie zadržela muže, který za touto štědrostí stál – Tomáše Jiřikovského. Zásah provedla Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) a podle informací z médií šlo o součást rozsáhlého vyšetřování spojeného s praním špinavých peněz.
Jiřikovský byl zatčen v Břeclavi, kde podle očitých svědků dramaticky prchal před policií po střeše svého domu. Po jeho zajištění následovala domovní prohlídka a na místě zůstávali ozbrojení policisté v kuklách.
Vyšetřovatelé se domnívají, že Jiřikovský byl napojen na darknetové tržiště Nucleus Market, které sloužilo jako platforma pro obchod s drogami. Dar, který měl původně sloužit veřejnému zájmu, tak možná pochází z těch nejtemnějších koutů internetového podsvětí.
A co na to politici? Jak mohl stát přijmout dar takového rozsahu bez hlubší prověrky?
Dar, který měl pomoct, může zničit kariéry. Bitcoinová kauza se stává jedním z největších skandálů v moderní historii české justice.
Tomáš Jiřikovský, muž, který daroval miliardu korun ve formě bitcoinů českému státu, je nyní stíhán za legalizaci výnosů z trestné činnosti a obchod s drogami. Policie zjišťuje, zda měl přímé vazby na darknetové tržiště Nucleus Market, které sloužilo jako digitální tržiště pro prodej zakázaných látek a jiných ilegálních služeb.
Jenže skutečný otřes přichází v momentě, kdy se zpochybňuje samotné přijetí tohoto daru. Bitcoiny byly předány ministerstvu spravedlnosti v době, kdy v jeho čele stál Pavel Blažek (ODS). I tehdy probíhaly veřejné debaty o tom, zda je vhodné takový dar přijmout. Ministerstvo se bránilo tím, že dar byl právně v pořádku a mohl pomoci rozpočtu justice.
Nyní se však ukazuje, že upozornění na rizika byla ignorována.
Audit: Ministerstvo o rizicích vědělo
Současná ministryně Eva Decroix (ODS) si nechala zpracovat audit, který realizovala firma Grant Thornton. Jeho závěry jsou neúprosné: ministerstvo mělo dostatek informací na to, aby dar odmítlo. Existovalo důvodné podezření, že jde o výnosy z trestné činnosti.
Audit poukazuje i na nedostatečné interní prověrky a varuje, že přijetím daru mohlo ministerstvo samo naplnit znaky některých trestných činů – například podílnictví nebo legalizace výnosů z trestné činnosti.
Policejní orgán Policie České republiky, Národní centrála proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování, v současné době intenzivním způsobem provádí úkony trestního řízení v trestní věci, která souvisí s darováním bitcoinů.
— Vrchní státní zastupitelství v Olomouci (@VSZ_Olomouc) August 14, 2025
Více:https://t.co/ssWa6ZkO4S
Tlak na Pavla Blažka neustál. Musel opustit post ministra a pozastavit své členství v ODS. Opozice ale jde dál – hnutí ANO požaduje i rezignaci ministra financí Zbyňka Stanjury, který měl podle některých zdrojů o daru také vědět.
Jak hluboká je celá aféra?
Vrchní státní zástupce v Olomouci Radim Dragoun potvrdil, že případ byl vyčleněn ze širšího trestního řízení. To naznačuje, že kauza má mnohem širší rozměr – a že Jiřikovský může být jen špičkou ledovce.
Není zatím jasné, zda v případu figurují další osoby, například úředníci, kteří dar schvalovali, nebo další osoby napojené na darknetové tržiště. Policie zatím informace podává velmi stroze – zřejmě kvůli probíhajícím úkonům trestního řízení.
Ministryně Decroix mezitím oznámila, že zveřejní časovou osu celé kauzy s více než 8000 položkami, která má ukázat, jak se dar postupně dostal do rukou státu, kdo o něm věděl a jaké kroky byly učiněny.
Důvěra veřejnosti na bodu mrazu
Bitcoinová kauza se stává lakmusovým papírkem důvěry ve státní instituce. Jak je možné, že dar v hodnotě jedné miliardy korun nebyl důkladně prověřen? A kdo všechno selhal?
Z případu se stává nejen právní, ale i politická krize, která může ovlivnit důvěru veřejnosti v celou vládní garnituru. Pokud se ukáže, že někdo vědomě ignoroval rizika a přesto umožnil přijetí prostředků s kriminálním původem, nebude to jen o rezignacích – ale možná i o trestní odpovědnosti.
A jak dodávají odborníci na kyberkriminalitu – je možné, že další podobné „dary“ už český stát v minulosti přijal, aniž by o tom veřejnost věděla?
Napsat komentář