Klaus se pustil do Motoristů. Vadí mu jejich pohled na Rusko a válku na Ukrajině

Politické subjekty se často dostávají do situací, kdy musí čelit názorovým střetům uvnitř vlastních řad. Tyto spory mohou zásadně ovlivnit jejich veřejný obraz i další směřování. V politice platí, že každý výrok a každé programové prohlášení má svůj význam a může mít dalekosáhlé důsledky.

Obzvlášť citlivé jsou otázky zahraniční politiky a mezinárodních vztahů, kde sebemenší rozdíl v názoru dokáže vyvolat ostrou debatu. Někdy se stává, že k rozkolu dojde právě mezi lidmi, kteří si byli dosud blízcí. Do hry pak vstupují osobní vazby i společná minulost. U veřejně známých osobností se takové spory sledují s velkou pozorností.

V českém politickém prostředí nyní vzbudil pozornost konflikt mezi bývalým prezidentem a hnutím, které ještě nedávno podporoval. Jak se stalo, že jeho důvěra se proměnila v otevřenou kritiku?

Klaus nesouhlasí s Motoristy v otázce Ukrajiny

Bývalý prezident Václav Klaus, donedávna výrazný podporovatel hnutí Motoristé sobě, ostře kritizuje část jejich programu o zahraniční politice. V kapitole, která nese motto „patříme na Západ, ne na Východ“, Motoristé uvádějí, že se považují za „eurorealisty“ a nechtějí odchod z EU, ale chtějí ji měnit zevnitř.

Nejvíce jej podle informací rozčílila pasáž k válce na Ukrajině: „Vylučujeme jakýkoliv dialog s představiteli totalitních mocí. Vylučujeme také politický dialog a obchodní výměnu České republiky s Ruskem po dobu trvání války na Ukrajině.“

Ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl se snažil spor mírnit: „Oni nejsou poslušné děti Václava Klause a on není jejich kárající přísný otec.“ O Klausově nespokojenosti však vědí i hlavní tváře Motoristů – předseda Petr Macinka a europoslanec Filip Turek, kteří popisují setkávání na „nedělním soaré v takové hospůdce“.

Turek připustil, že „prezident Klaus má určitě racionální poznámky k příčinám války“, ale odmítl mluvit za něj. Macinkův silně protiruský postoj vychází i z osobní zkušenosti – na Ukrajině vlastnil podíl v továrně, kterou zničily ruské rakety.

Motoristé se tak snaží zbavit nálepky proruského hnutí, kterou získali kvůli některým Turkovým hlasováním v europarlamentu. Turek dnes tvrdí: „Mé postoje jsou protiruské celoživotně a toto nastavení si nesu ze své rodiny.“

Spor má osobní i politický rozměr

Klaus je přesvědčen, že Motoristé se příliš podřizují „bruselskému mainstreamu“, čímž podle něj opakují chybu, kterou jeho institut vyčítá vládě Petra Fialy. Sám exprezident má v otázce Ukrajiny menšinový pohled – tvrdí, že klíčové bylo selhání Západu a mezinárodních institucí, které dopustily vypuknutí války.

Napětí je silnější i proto, že hnutí vede jeho dlouholetý spolupracovník Petr Macinka. Ještě loni Klaus na prvním kongresu Motoristů prohlásil: „Přišel jsem sem jako někdo, kdo dnes nemá koho volit.“ V dubnu jej Filip Turek na konzervativní konferenci označil za „duchovního otce“ Motoristů.

První náznaky nespokojenosti přišly začátkem července, kdy Motoristům klesaly preference. Klaus tehdy požadoval, aby se naplno věnovali kampani: „Teď by si měli říct, že je zákaz dovolených… a že se teď budou naplno věnovat kampani.“