Okamura tvrdí, že novináři z televize hájí migranty, kteří vraždí lidi. Jaká je pravda?

Kriminalita občanů Ukrajiny v České republice je v posledních měsících opakovaně zmiňována předsedou SPD Tomiem Okamurou, který tvrdí, že trestná činnost této skupiny prudce roste. Podle oficiálních údajů policie však Ukrajinci páchají trestné činy méně často, než odpovídá jejich podílu na obyvatelstvu. Ke konci loňského roku tvořili 5,4 procenta obyvatel ČR, přičemž jejich zastoupení mezi trestně stíhanými bylo jen 5,07 procenta.

Počty trestných činů spáchaných Ukrajinci v posledních letech sice rostly, ale policie to spojuje s výrazným zvýšením počtu ukrajinských občanů v zemi po vypuknutí války na Ukrajině. V roce 2021 bylo zaznamenáno 1 730 případů, o rok později 2 389 a v roce 2023 už 3 447. Loni číslo vzrostlo na 3 842 případů. Relativní podíl na celkové kriminalitě však zůstal srovnatelný s průměrem populace.

Podle policejního mluvčího Davida Schöna je proto klíčové hodnotit údaje v kontextu, nikoli jen podle hrubého součtu. Navíc aktuální data za první polovinu letošního roku naznačují mírný pokles – mezi lednem a červencem 2025 bylo evidováno 1 934 trestných činů, zatímco ve stejném období loňského roku šlo o 2 006 případů.

Otázkou zůstává, proč se téma, které statisticky neukazuje na nadprůměrnou kriminalitu, stalo výrazným politickým argumentem. Jaká je skutečná struktura trestné činnosti Ukrajinců v Česku a jak ji politici prezentují veřejnosti?

Struktura kriminality a politické souvislosti

Podle Policie ČR se většina trestných činů, které spáchají občané Ukrajiny v České republice, řadí mezi méně závažné skutky. Největší podíl tvoří dopravní delikty – zejména řízení pod vlivem alkoholu či omamných látek, jízda bez řidičského oprávnění nebo maření výkonu úředního rozhodnutí. Tyto přestupky a trestné činy jsou typické i pro české občany, a jejich výskyt je spíše odrazem celkové velikosti skupiny než známkou specifického problému.

Další výraznou kategorií je padělání a pozměňování veřejných listin. V praxi jde často o úpravy dokladů, falešná potvrzení nebo neplatné řidičské průkazy. Do statistiky spadají i drobné majetkové trestné činy, například krádeže menší hodnoty. Násilné činy, včetně vražd nebo těžkých ublížení na zdraví, představují v poměru k celkovému počtu případů jen malé procento.

Nový zákon a jeho omezený dopad

Debata o kriminalitě Ukrajinců zesílila poté, co Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o pobytu cizinců. Novela umožňuje úřadům odebrat povolení k pobytu osobám, které spáchají tři přestupky během dvanácti měsíců. Opatření se však nevztahuje na uprchlíky z Ukrajiny s dočasnou ochranou, držitele trvalého pobytu ani na občany Evropské unie. V praxi to znamená, že ačkoli je novela prezentována jako reakce na zvýšenou kriminalitu cizinců, na největší skupinu migrantů v Česku dopadne jen minimálně.

Politické interpretace a jejich dopady

Politologové i odborníci na mediální komunikaci upozorňují, že téma kriminality cizinců, a konkrétně Ukrajinců, je často využíváno jako politický nástroj. Výběrové zdůrazňování některých případů bez uvedení širšího kontextu může v očích veřejnosti posílit dojem, že problém je výraznější, než statistiky naznačují. „Veřejná debata se posouvá od faktů k emocím. To, co je v datech marginální, se může díky mediální prezentaci stát hlavním tématem,“ uvedl pro média jeden z odborníků na bezpečnostní politiku.

Role médií

Většina seriózních médií při informování o kriminalitě cizinců uvádí i statistický kontext. Na sociálních sítích se však často šíří zjednodušené verze zpráv, které vytrhují jednotlivé případy z celkového obrazu. Titulky o „prudkém nárůstu kriminality Ukrajinců“ získávají více pozornosti, ale zároveň mohou přispívat k šíření negativních stereotypů. Sociální sítě navíc umožňují rychlé šíření nepřesných nebo záměrně zkreslených informací.

Statistika versus realita

Oficiální data policie ukazují, že míra kriminality Ukrajinců je dlouhodobě srovnatelná nebo nižší než u ostatních skupin obyvatelstva. Absolutní nárůst počtu případů po roce 2022 je přímým důsledkem přílivu válečných uprchlíků. Když se počet Ukrajinců v Česku zvýšil o stovky tisíc, logicky vzrostl i počet trestných činů v této skupině. Relativní míra však zůstává stabilní a v roce 2025 dokonce vykazuje mírný pokles.