Politické subjekty se často dostávají do situací, kdy musí čelit názorovým střetům uvnitř vlastních řad. Tyto spory mohou zásadně ovlivnit jejich veřejný obraz i další směřování. V politice platí, že každý výrok a každé programové prohlášení má svůj význam a může mít dalekosáhlé důsledky.
Obzvlášť citlivé jsou otázky zahraniční politiky a mezinárodních vztahů, kde sebemenší rozdíl v názoru dokáže vyvolat ostrou debatu. Někdy se stává, že k rozkolu dojde právě mezi lidmi, kteří si byli dosud blízcí. Do hry pak vstupují osobní vazby i společná minulost. U veřejně známých osobností se takové spory sledují s velkou pozorností.
V českém politickém prostředí nyní vzbudil pozornost konflikt mezi bývalým prezidentem a hnutím, které ještě nedávno podporoval. Jak se stalo, že jeho důvěra se proměnila v otevřenou kritiku?
Klaus nesouhlasí s Motoristy v otázce Ukrajiny
Bývalý prezident Václav Klaus, donedávna výrazný podporovatel hnutí Motoristé sobě, ostře kritizuje část jejich programu o zahraniční politice. V kapitole, která nese motto „patříme na Západ, ne na Východ“, Motoristé uvádějí, že se považují za „eurorealisty“ a nechtějí odchod z EU, ale chtějí ji měnit zevnitř.
Nejvíce jej podle informací rozčílila pasáž k válce na Ukrajině: „Vylučujeme jakýkoliv dialog s představiteli totalitních mocí. Vylučujeme také politický dialog a obchodní výměnu České republiky s Ruskem po dobu trvání války na Ukrajině.“
Sledujete soutěž Muž roku pravidelně?
Ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl se snažil spor mírnit: „Oni nejsou poslušné děti Václava Klause a on není jejich kárající přísný otec.“ O Klausově nespokojenosti však vědí i hlavní tváře Motoristů – předseda Petr Macinka a europoslanec Filip Turek, kteří popisují setkávání na „nedělním soaré v takové hospůdce“.
Turek připustil, že „prezident Klaus má určitě racionální poznámky k příčinám války“, ale odmítl mluvit za něj. Macinkův silně protiruský postoj vychází i z osobní zkušenosti – na Ukrajině vlastnil podíl v továrně, kterou zničily ruské rakety.
Diskuse
0 komentářů