Lipavský: Hranice se nevyměňují za mír. O osudu Ukrajiny rozhodne jen Kyjev

Ministr zahraničí Jan Lipavský v sobotu ostře připomněl, že hranice států nejsou hračkou, se kterou lze pohybovat vydíráním a nátlakem. V kontextu pokračující ruské agrese proti Ukrajině zdůraznil, že jakákoli podoba míru musí vycházet především z vůle napadené země – tedy samotné Ukrajiny.

Lipavský ve svém prohlášení na síti X připomněl, že Vladimir Putin nedokázal Ukrajinu porazit ani během tří dnů, ani během tří let. K jednacímu stolu ho nepřivedla vojenská převaha, ale kombinace západních sankcí, vojenské pomoci a odhodlání ukrajinského lidu.

Zároveň uvedl, že o členství v Evropské unii či NATO rozhodují pouze členské státy těchto organizací – nikoliv Moskva. „Hranice státu nelze posouvat vydíráním,“ zopakoval ministr a dodal, že svoboda Ukrajiny musí být zachována bez kompromisů.

Napětí kolem plánovaného setkání bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce roste. Z Kyjeva i od spojenců v NATO přichází obavy, že by mohlo dojít k uzavření dohody, která by fakticky potvrdila ruské zisky na Ukrajině – bez účasti a souhlasu Kyjeva.

Podle serveru Axios se už tento víkend v Británii sejdou zástupci USA, Ukrajiny a několika evropských států, aby si před schůzkou sladili své postoje. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varuje, že jakékoli řešení konfliktu bez Kyjeva je „řešením proti míru“.

Připravuje se v tichosti dohoda, která změní mapu Evropy a oslabí principy mezinárodního práva?

Putin Ukrajinu neporazil ani za 3 dny, ani 3 roky. K jednání ho dovedla podpora Ukrajiny, sankce a ukrajinská odvaha.

Ukrajina musí zůstat svobodná. Hranice státu nelze posouvat nátlakem a vydíráním.
Kdo se stane členem EU a NATO rozhodují jejich členové, nikoliv Vladimir Putin.…

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) August 9, 2025

Za zavřenými dveřmi podle informací agentury Bloomberg vzniká návrh příměří, který by legalizoval ruskou kontrolu nad rozsáhlými oblastmi na východě Ukrajiny, zejména v Donbasu. Součástí návrhu má být i formální uznání anexe Krymu z roku 2014.

Tento přístup otevřeně podpořil Donald Trump, když ve svém pátečním vystoupení hovořil o „výměně území ku prospěchu obou stran“. V praxi by to znamenalo, že Ukrajina by se musela vzdát části svého území výměnou za ukončení bojů – což Kyjev jednoznačně odmítá.

Podle ukrajinské ústavy je totiž území země nedělitelné a nedotknutelné, a jakákoli výměna či postoupení území by byla protiústavní. Takový krok by navíc vytvořil nebezpečný precedens: agrese by se vyplatila a hranice států by se mohly měnit silou.

Česká diplomacie v čele s Janem Lipavským tento scénář striktně odmítá. Pro Prahu je respektování mezinárodního práva a teritoriální integrity základním principem, který nelze obětovat ve jménu rychlého, ale nespravedlivého míru.

„Česko chce mír, ale s jeho podobou musí souhlasit především Ukrajina,“ zopakoval Lipavský. Podle něj by jakýkoli jiný postup znamenal popření suverenity a práva národů rozhodovat o své budoucnosti.

Mezitím se v Kyjevě zvyšuje nervozita. Politici i obyčejní lidé se obávají, že pokud by se Washington s Moskvou dohodl za jejich zády, následky by byly katastrofální – nejen pro Ukrajinu, ale pro celý mezinárodní řád.

Rostoucí tlak a spekulace, které se šíří mezi diplomaty, ukazují, že nadcházející dny mohou být klíčové. Summit Trump–Putin může rozhodnout nejen o osudu Ukrajiny, ale i o tom, zda pravidla mezinárodní politiky budou nadále platit pro všechny stejně – nebo se vrátíme do doby, kdy silnější diktuje slabšímu podmínky.

V sázce není jen mapa Evropy, ale samotná podstata bezpečnosti, svobody a suverenity v 21. století. Pokud se podaří prosadit dohodu, která vznikla pod tlakem a vydíráním, může to znamenat začátek nové éry nestability, v níž se nikdo nebude moci spolehnout na garance dané mezinárodním právem.