Když se 4. července severní část Čech ponořila do tmy kvůli rozsáhlému výpadku elektřiny, nikdo netušil, že s tímto večerem přijde i jiná, mnohem tragičtější ztráta. Otec dvou dětí, osmačtyřicetiletý Marek Juna z Frýdlantu, se od té doby nevrátil domů. Jeho zmizení se stalo jednou z nejzáhadnějších událostí posledních let v Libereckém kraji.
Během jediného večera se ze známého a milovaného muže stal pohřešovaný. Ačkoliv pátrání trvá už více než měsíc, bez jakékoli klíčové stopy, rodina i přátelé nadále doufají. Naděje se ale tenčí – stejně jako počet těch, kdo se na pátrání stále aktivně podílejí.
Pomoc bratrovi a osudná cesta pěšky
Podle výpovědí blízkých se Marek v osudný den vydal do nedaleké obce Černousy, aby pomohl bratrovi se skládáním dřeva. Do Frýdlantu, kde s rodinou žil, plánoval návrat ještě tentýž večer. Kolem sedmé hodiny večer se rozhodl vydat zpět – pěšky. Cesta dlouhá přes deset kilometrů není zrovna typická pěší trasa, navíc během výpadku proudu mohla být i nebezpečná.
Od té chvíle ho už nikdo neviděl.
Policie se o jeho zmizení dozvěděla následující den, tedy v sobotu 5. července. Okamžitě rozjela pátrací akci, která zahrnovala pozemní i vzdušné síly, dobrovolníky i moderní techniku.
Ale jak je možné, že se za bílého dne – byť při blackoutu – může dospělý muž beze stopy ztratit na známé trase mezi dvěma vesnicemi?
Rozsáhlé pátrání – a žádná odpověď
Okamžitě po nahlášení zmizení byl do akce nasazen integrovaný záchranný systém. Policie, hasiči, horská služba i dobrovolníci pročesávali okolí Černous, Višňové a Frýdlantu. K dispozici byly termovizní drony, psi vycvičení k hledání osob i potápěči. Technika však selhávala – v důsledku vysokých letních teplot se nedařilo zachytit žádný výrazný tepelný signál.
Do několika dnů se do pátrání zapojilo až 70 dobrovolníků. Všichni pečlivě zakreslovali prohledané oblasti do map, aby nedocházelo k opakovanému procházení stejných míst.
„Prohledali jsme rybníky pomocí sonaru, lesy, polní cesty, opuštěné objekty. Našli jsme jen jednu podezřelou PET lahev, ale žádné stopy, DNA, nic, co by nás posunulo,“ uvedla Jiřina Opatová, neteř Marka Juny, která se stala hlavní tváří veřejného apelu.
PET lahev ležela u opuštěné stodoly v těžko dostupném terénu. Zpočátku vzbuzovala naděje, ale forenzní rozbor neprokázal, že by patřila zmizelému.
Rodina volá o pomoc, policie vyzývá veřejnost
Měsíce plynou, ale bolest rodiny se nevytrácí – naopak. Partnerka Marka je podle slov příbuzných psychicky vyčerpaná, děti se snaží držet naději, i když čas hraje proti nim.
„Nechceme, aby to vyšumělo. I kdyby to byla jen drobnost, cokoli, co si někdo vybaví, může to být klíčové,“ říká Opatová. Opakovaně vyzývá veřejnost, aby se nebála ozvat. Policie případ vede jako zmizení osoby s důvodnou obavou o její život. Jakákoliv informace, byť malá, může být rozhodující.
Lidé, kteří by mohli mít informace, jsou žádáni, aby kontaktovali tísňovou linku 158 nebo nejbližší policejní stanici.
Stále více otázek než odpovědí
Proč se Marek vydal pěšky? Potkal někoho cestou? Došlo k nehodě, nebo úmyslnému zmizení? Mohl být někým sveden z cesty? A proč po sobě nezanechal jedinou srozumitelnou stopu?
Jedna z teorií, které se objevily mezi místními, hovoří i o možném zmatení kvůli výpadku elektřiny – bez veřejného osvětlení mohl sejít z trasy. Jiní spekulují o osobním konfliktu, nebo dokonce o zločinu. Policie ale žádnou z variant zatím nepotvrdila, ani nevyvrátila.
Naděje přetrvává
Navzdory neúspěchům pátrání rodina neztrácí víru. Děti a partnerka Marka stále věří, že se jednou objeví. Každý nový den přináší novou naději – a další šanci, že se někdo ozve s informací, která příběh posune dál.
Případ Marka Juny není jen příběhem jednoho muže – je to memento pro všechny, že jistota běžného dne může být klamavá. A připomínka, že někdy i největší záhady potřebují jen jedno slovo, jeden svědectví, jedno zavolání – aby mohly být vyřešeny.
Víte něco? Nepodceňujte žádný detail. Jeden telefonát může změnit vše.
Napsat komentář