Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně Poslanecké sněmovny, se opět ocitla v centru kontroverze. Tentokrát za svůj demonstrativní odchod ze sálu během projevu ruské političky Valentiny Matvijenkové. Na první pohled symbolický protest proti ruskému režimu, při bližším pohledu však krok, který podle kritiků stál daňové poplatníky zbytečné peníze – a hlavně se míjí účinkem.
Nejostřeji se vyjádřil člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov, který vystoupení Pekarové Adamové označil za „drahý záběr“. Podle něj šlo spíše o pózu pro kamery než o promyšlené diplomatické gesto. „Mohla říct: pokud chcete mě, tak nezvěte ji. A ne tam jezdit za veřejné peníze jen kvůli kamerám,“ prohlásil v pořadu Podtrženo, sečteno.
Petrov tvrdí, že celý krok mohl stát veřejnost až milion korun – letenky, ochranka, zázemí, časový harmonogram i následná mediální prezentace. Podle něj šlo spíš o osobní PR než skutečný politický čin.
Pekarová Adamová ale na síti X trvala na tom, že šlo o vyjádření odporu vůči „zločinnému kremelskému režimu“. Video s odchodem ze sálu rychle nasbíralo tisíce zhlédnutí. Emoce vzbudilo – ale přineslo skutečný dopad?
Zůstává otázka: Je to odvážné gesto ve jménu morálních principů, nebo jen drahé divadlo bez výsledku?
Petrovova palba – širší kritika systému
Vadim Petrov se v kritice nezastavil jen u jednoho gesta. V pořadu Podtrženo, sečteno rozebral i další problémy české politiky a selhání institucí. Zvláštní pozornost věnoval tzv. bitcoinové kauze, kde podle něj státní aparát naprosto zklamal.
Bitcoinová kauza a „psí pohled“ nové ministryně
Kauza, ve které se řešila legalizace majetku zpochybněného původu, je podle Petrova ilustrací systémového rozkladu. Obul se i do nové ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS), kterou označil za „úžasnou“ s „psím pohledem“ – s notnou dávkou ironie, čímž zpochybnil její důvěryhodnost.
Bývalý koordinátor případu David Uhlíř, který byl následně odvolán, podle Petrova jen upozorňoval na základní princip: krádež zůstává krádeží i po prodeji kradeného majetku. „Když ukradnete kolo a prodáte ho, nezlegalizujete tím krádež. To je základní právní logika,“ zdůraznil.
Teatrálnost místo odpovědnosti
Petrov své komentáře rozšířil i na celkové selhání odpovědnosti u politických elit. Podle něj se politika stále více mění v divadelní jeviště, kde vítězí gesto nad obsahem. Pekarové gesto tak nebylo ojedinělým výstřelkem, ale součástí širšího trendu.
„Tohle není diplomacie, to je televizní show,“ řekl. Poukázal také na to, jak politici často míří spíš na lajky a záběry do médií než na skutečné výsledky.
Výroky Bobošíkové a „Fialův gang“
Do rány se dostala i Jana Bobošíková, která se v rámci hnutí Stačilo! opřela do hnutí ANO, když jej označila za součást „Fialova gangu“. Petrov její vyjádření ironicky označil za „lexikon populárních výrazů“, ale připustil, že její přítomnost ve Sněmovně by přinesla větší dynamiku a ostřejší debaty.
Podle něj právě ostré hlasy typu Bobošíkové ukazují frustraci části veřejnosti, která má pocit, že současná vláda ztrácí kontakt s realitou.
Okamura, Trump a geopolitika
Ve své kritice neopomněl ani Tomia Okamuru, předsedu SPD. Zatímco jeho styl komunikace považuje za krajně populistický, uznává, že má dopad – ví, jak oslovit své publikum. „Je to funkční. A politika je dnes o funkčnosti víc než o morálce,“ podotkl Petrov.
Zajímavý byl i jeho komentář k Donaldu Trumpovi. Ačkoliv Petrov nepatří k jeho obdivovatelům, uznal, že Trump „rozhebal věci z místa“. Současně však zpochybnil, že by byl schopen reálně ovlivnit chování Ruska. Skepticky dodal, že světová diplomacie dnes spíše přešlapuje, než aby přinášela výsledky.
Závěr: Politické body na úkor důvěry?
Celá kauza kolem odchodu Markéty Pekarové Adamové není jen o jedné političce a jednom gestu. Podle Vadima Petrova je to ukázka širšího problému: jak se v české politice ztrácí hranice mezi odporem a okázalostí, mezi postojem a pozérstvím.
Politická gesta dnes častěji slouží jako prostředek sebeprezentace než jako prostředek skutečné změny. A právě to, tvrdí Petrov, je pro demokracii nebezpečné. „Když politika začne hrát hlavně na emoce, riskujeme, že ztratíme důvěru – a s ní i schopnost řešit opravdové problémy.“
Napsat komentář