Zákony by měly chránit stát i občany. Ale co když se začnou používat jako nástroj politiky?
Hnutí ANO navrhlo zrušení nového paragrafu trestního zákoníku, který trestá činnost pro cizí moc. Tento paragraf vznikl jako reakce na ruské vlivové operace a měl poskytnout zákonné prostředky k potírání špionáže či hybridních hrozeb.
Jenže hned po jeho schválení začala tvrdá kritika – prý je vágní, snadno zneužitelný a ohrožuje právní jistotu.
Radek Vondráček (ANO) označil ustanovení za „gumový paragraf“ a slíbil, že jej hnutí ANO po případném návratu k moci zruší. Na druhé straně ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) trvá na tom, že jde o nutnou reakci na nové bezpečnostní výzvy. Kdo má pravdu?
Jde opravdu o ochranu před ruskými agenty a hybridními hrozbami, nebo o snahu získat politické body v předvolebním boji?
A hlavně – jaké to může mít důsledky pro naši bezpečnost?
Zákon jako štít, nebo zbraň? Paragraf, který dělí politickou scénu
Nový paragraf trestního zákoníku o „neoprávněné činnosti pro cizí moc“ je platný teprve od února 2025. Byl součástí bezpečnostního balíčku „Lex Ukrajina“, který reagoval na narůstající hybridní hrozby, dezinformační kampaně a aktivity ruských agentur. Podle vlády šlo o nutný krok v situaci, kdy stávající zákony neumožňovaly postihnout konkrétní chování, jež ohrožovalo stát, ale nepřekračovalo tehdejší hranice trestnosti.
Ministr vnitra Vít Rakušan jako ilustrativní případ uvedl skupinu osob, která sledovala veřejné budovy a osobnosti v Praze a pořizovala podrobnou dokumentaci. Tato činnost podle něj nesměřovala k ničemu jinému než k přípravě možného útoku. Policie však v daný moment neměla žádnou oporu v zákoně, jak proti těmto aktivitám zakročit.
Podle nového paragrafu hrozí za takovou činnost jeden až pět let vězení. Pokud by pachatel způsobil značnou škodu nebo získal vysoký prospěch, může být trest zvýšen až na 12 let. Zákon se týká situací, kdy někdo v České republice jedná ve prospěch cizí moci způsobem, který ohrožuje bezpečnost nebo svrchovanost státu.
Kritika z různých směrů: nejasnost a možné zneužití
Zatímco vláda hájí paragraf jako důležitý nástroj v nové éře geopolitických rizik, opozice jej považuje za potenciálně nebezpečný. Radek Vondráček z ANO tvrdí, že jeho znění je natolik vágní, že může být libovolně vykládáno. Podobné názory zaznívají i z jiných stran – senátor Zdeněk Hraba (za ODS) paragraf označil za „snadno zneužitelný“.
Ačkoliv Senát paragraf jako celek neschválil, ani ho nevrátil zpět Poslanecké sněmovně, 24 senátorů podalo návrh na jeho přezkum k Ústavnímu soudu. Ten zatím nevydal žádné rozhodnutí.
Někteří právní experti upozorňují, že samotný pojem „činnost pro cizí moc“ je příliš široký. Mohl by zahrnovat i zcela legitimní aktivity, jako je práce pro zahraniční organizace nebo médium, pokud by někdo subjektivně usoudil, že tím došlo k ohrožení bezpečnosti. A právě tato právní nejistota je pro kritiky hlavní hrozbou.
Politika a předvolební strategie
ANO přitom není v kritice paragrafu osamocené. Také SPD plánuje zásadní úpravy trestního zákoníku, včetně toho, že by cizinci, kteří spáchají trestný čin, měli automaticky přijít o povolení k pobytu. Tyto návrhy mohou nacházet společný základ pro případné povolební spojenectví ANO a SPD – koalice, která by mohla mít dostatek hlasů na zásadní přetvoření trestního práva v České republice.
Je třeba připomenout, že prezident Petr Pavel už v červenci 2025 podepsal rozsáhlou novelu trestního zákoníku, která vstoupí v platnost v lednu 2026. Ta mimo jiné zavádí alternativní tresty a snaží se o snížení počtu vězňů. Nicméně paragraf o činnosti pro cizí moc zůstává mimo její rámec – a tedy otevřený pro budoucí změny.
Otázka národní identity a cizinců
Debata o bezpečnostních zákonech se však už dávno netýká jen paragrafů. Týká se také vztahu státu ke svým obyvatelům – a k těm, kteří do něj přicházejí. Nový zákon například vyžaduje, aby se občané Ruské federace vzdali svého občanství, pokud chtějí získat české. To vláda zdůvodňuje bezpečnostními důvody, zatímco kritici to označují za diskriminační.
KSČM v této oblasti příliš nevystupuje, ale již dříve kritizovala novou trestnost propagace komunistického hnutí, která rovněž začne platit v roce 2026. I to ukazuje, že trestní právo se stává nástrojem ideologického střetu.
Co bude dál?
Osud paragrafu o činnosti pro cizí moc, stejně jako dalších změn trestního zákoníku, bude záviset na výsledku podzimních parlamentních voleb. Pokud ANO, případně společně se SPD, získá vládní většinu, dá se očekávat, že dojde ke zrušení nebo zásadní úpravě tohoto ustanovení.
Napsat komentář