Prague Pride 2025 se opět stala jednou z nejvýraznějších událostí pražského léta. Duha nad městem, průvod plný barev a radosti – ale také pořádná dávka kontroverze. Letošní ročník, který vyvrcholil tradiční sobotní trasou z Václavského náměstí na Letnou, přilákal tisíce lidí. Atmosféra byla vesměs radostná, nechyběla hudba, tanec a vlajky. Jenže do celé oslavy rovnosti a rozmanitosti vpadl hlas, který vyvolal diskuzi, jež rozhodně nekončí s koncem festivalu.
Známý módní návrhář Osmany Laffita, který nikdy neskrýval svou homosexuální orientaci a často podporoval LGBT komunitu, tentokrát překvapil ostřejší kritikou. Na svém facebookovém profilu otevřeně napsal, že ho znepokojuje chování některých účastníků Prague Pride. Nejvíce mu vadilo, že část lidí vyrazila do ulic jen v prádle či dokonce polonahá.
„Nerozumím celé téhle věci. Třicet let jsme bojovali za to, abychom byli přijati a bráni jako rovní. Pak tu máme tuhle akci, která je od integrace tak daleko, jak jen to jde. Osobně nechápu, jaký užitek máme z toho, když chodíme po ulici ve spodním prádle,“ napsal Laffita.
Jeho slova vyvolala rozporuplné reakce. Někteří mu dali za pravdu a souhlasili, že takové chování může v očích veřejnosti LGBT komunitě spíše škodit. Jiní naopak tvrdí, že Pride má být místem, kde se každý může projevit naprosto svobodně – i kdyby to mělo znamenat nahotu, extravagantní kostýmy a provokativní outfity.
„Jsem pro zábavný festival, ale tohle je jako jít na nudistickou pláž. Co si člověk dělá v soukromí svého domova, je jeho věc, ale na veřejnosti by měli lidé zachovat určitou míru slušnosti. A pak se divíme, proč nás heterosexuálové nemají rádi,“ dodal návrhář.
Je to jen planá kritika, nebo má Laffita pravdu? Není už ale na čase, aby se Pride proměnil v něco víc než jen barevnou party?
Navzdory kritice proběhla Prague Pride 2025 bez větších incidentů. Průvod, do kterého se zapojily desítky tisíc lidí, byl pestrou mozaikou vlajek, transparentů a kostýmů. V ulicích byli nejen členové LGBT komunity, ale také rodiče s dětmi, přátelé, kolegové a spojenci, kteří přišli dát najevo podporu.
Policie dohlížela na bezpečnost a oddělovala průvod od menší skupinky odpůrců, která se na trase objevila. I přes drobné slovní výpady šlo o poklidnou událost, po necelých třech hodinách se doprava v centru Prahy opět vrátila do běžného režimu.
Na akci se tradičně objevili i politici – nejviditelnější podporu letos vyjádřili zástupci Pirátů a Starostů. Na večerním programu na Letné zazněl koncerty, projevy a také slova ředitelky festivalu Kamily Fröhlichové:
„LGBT lidé v České republice stále čekají na svá plná práva. Prague Pride je hlavní připomínkou, že naše práce ještě neskončila.“
Prague Pride má za sebou dlouhou historii debat a kontroverzí. Poprvé se konala v roce 2011 a už tehdy čelila ostrým reakcím – od nadšené podpory po tvrdou kritiku. Každý rok otevírá otázky: Kde je hranice svobody projevu? Jaká forma sebeprezentace LGBT komunitě pomáhá a kdy už jí spíše škodí?
Podle organizátorů přišlo na loňský ročník až 60 tisíc lidí, letos se očekává podobné číslo. Pro jedny je Pride kulturní a společenskou událostí, pro druhé politickou platformou boje za rovná práva.
Laffitova kritika tak není jen výkřikem do prázdna. Připomíná, že i uvnitř samotné LGBT komunity existují různé pohledy na to, co by Pride měl (a neměl) být.
Možná je právě to důkazem, že Pride už dávno není jen festivalem duhových vlajek. Je zrcadlem společnosti – a ta se na sebe někdy dívá ráda, jindy trochu nerada.
Ať už si z letošní Prague Pride každý odnáší jakýkoli dojem, jedno je jisté: diskuse o tom, jak má Pride vypadat a jaké poselství má předávat, ještě zdaleka nekončí.
Napsat komentář