Audit bitcoinového daru, který ministerstvo spravedlnosti přijalo od odsouzeného obchodníka s drogami Tomáše Jiřikovského, rozvířil politickou scénu víc, než se čekalo. Podle prvních zveřejněných závěrů se ukazuje, že stát věděl o možném riziku – že darované bitcoiny mohly pocházet z trestné činnosti – a přesto je přijal.
„Stát věděl, že bitcoiny mohly pocházet z trestné činnosti, přesto je zlegalizoval,“ prohlásil místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Podle něj je audit jen potvrzením toho, co „věděl každý, kromě ministra financí a premiéra“.
Skeptické reakce přicházejí i od dalších politiků. Radim Fiala (SPD) dodává: „Mám pochybnosti nad prací NCOZ, policie, státního zastupitelství i ministerstva. Zdá se, že je tu snaha zamést věc pod koberec, podobně jako v jiných kauzách.“
Audit zpracovala společnost Grant Thornton a podle jejích závěrů ministerstvo spravedlnosti „nepostupovalo s dostatečnou obezřetností a porušilo princip řádné správy“. Úřad měl před přijetím daru prověřit jeho původ – a to se nestalo.
Případ už stál místo exministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který v červenci rezignoval. Jeho nástupkyně Eva Decroix slíbila, že celý proces nechá přezkoumat a výsledky zveřejní. Jenže i první část zprávy přinesla víc otázek než odpovědí – a opozice požaduje úplné zveřejnění dokumentů bez úprav.
Měla by Česká republika zpřísňovat podmínky dočasné ochrany pro Ukrajince?
Co všechno ještě vyplave na povrch?
Politické důsledky celé kauzy se stále rozšiřují. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová označila Blažkův odchod za „zcela adekvátní reakci“, zatímco sám bývalý ministr tvrdí, že audit „nepřinesl žádná zásadní nová zjištění“ a jen „opakuje spekulace“.
Diskuse
0 komentářů