Audit bitcoinového daru, který ministerstvo spravedlnosti přijalo od odsouzeného obchodníka s drogami Tomáše Jiřikovského, rozvířil politickou scénu víc, než se čekalo. Podle prvních zveřejněných závěrů se ukazuje, že stát věděl o možném riziku – že darované bitcoiny mohly pocházet z trestné činnosti – a přesto je přijal.
„Stát věděl, že bitcoiny mohly pocházet z trestné činnosti, přesto je zlegalizoval,“ prohlásil místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Podle něj je audit jen potvrzením toho, co „věděl každý, kromě ministra financí a premiéra“.
Skeptické reakce přicházejí i od dalších politiků. Radim Fiala (SPD) dodává: „Mám pochybnosti nad prací NCOZ, policie, státního zastupitelství i ministerstva. Zdá se, že je tu snaha zamést věc pod koberec, podobně jako v jiných kauzách.“
Audit zpracovala společnost Grant Thornton a podle jejích závěrů ministerstvo spravedlnosti „nepostupovalo s dostatečnou obezřetností a porušilo princip řádné správy“. Úřad měl před přijetím daru prověřit jeho původ – a to se nestalo.
Případ už stál místo exministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který v červenci rezignoval. Jeho nástupkyně Eva Decroix slíbila, že celý proces nechá přezkoumat a výsledky zveřejní. Jenže i první část zprávy přinesla víc otázek než odpovědí – a opozice požaduje úplné zveřejnění dokumentů bez úprav.
Co všechno ještě vyplave na povrch?
Politické důsledky celé kauzy se stále rozšiřují. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová označila Blažkův odchod za „zcela adekvátní reakci“, zatímco sám bývalý ministr tvrdí, že audit „nepřinesl žádná zásadní nová zjištění“ a jen „opakuje spekulace“.
Opozice ale tlačí dál. „Je zásadní, aby druhá část zprávy byla zveřejněna bez retuší a aby policie prověřila, zda nedošlo ke spáchání trestného činu,“ zdůraznil poslanec ANO Patrik Nacher.
Grant Thornton ve zprávě jasně konstatoval, že ministerstvo přijímalo dar bez ověření jeho původu a že tím porušilo princip řádné správy. Podle auditu mělo ministerstvo prověřit všechny právní i etické aspekty, což se nestalo – a tím se celá věc proměnila v politický skandál.
Druhá část auditu, která má být zveřejněna do konce srpna, bude klíčová. Může totiž ukázat, že zodpovědnost nenese jen ministerstvo spravedlnosti, ale i další složky státu – policie, státní zastupitelství či dokonce samotná vláda.
NCOZ a policie už teď prověřují, zda přijetím bitcoinového daru nedošlo k praní špinavých peněz. Pokud se podezření potvrdí, může být kauza mnohem větší, než se zatím zdá.
Opoziční poslanci mezitím stupňují tlak na premiéra a chtějí, aby kabinet nesl politickou odpovědnost. „Tady nejde jen o selhání jednoho ministerstva, tady jde o systémový problém,“ řekl poslanec SPD Radim Fiala.
Celá kauza tak zdaleka nekončí. Naopak – každým novým odhalením se do ní zaplétá víc institucí i politiků. Jaké dopady nakonec audit přinese a kdo za přijetí daru skutečně ponese odpovědnost, ukážou až další týdny.
Napsat komentář