Americký prezident Donald Trump znovu otřásl mezinárodní scénou. Ve svém nejostřejším vyjádření od návratu do Bílého domu vzkázal Moskvě, že čas na diplomatické řešení války na Ukrajině se rychle krátí. Původní 50denní lhůtu, kterou Kremlu stanovil v polovině července, nekompromisně zkrátil na pouhých deset až dvanáct dní. Oznámil to během návštěvy Skotska před setkáním s britským premiérem Keirem Starmerem – a přidal jasný vzkaz, že s ruským prezidentem Vladimirem Putinem už o míru jednat nehodlá.
Trumpovo ultimátum – nová fáze tlaku na Moskvu
„Stanovím novou lhůtu asi deset nebo dvanáct dní ode dneška. Není důvod čekat… prostě nevidíme žádný pokrok,“ prohlásil Trump podle BBC. Dodal, že konečný termín potvrdí začátkem příštího týdne. Spolu s tím pohrozil dalším kolem sankcí a zavedením „druhotných cel“ pro země, které navzdory tlaku Západu dál nakupují ruské suroviny – zejména ropu a plyn. Tato opatření by zasáhla i ekonomiky takových gigantů, jako jsou Čína, Indie či Brazílie.
Podle zpravodaje ČT Bohumila Vostala Trump vyslal Kremlu jasný signál: čas na kompromis se vyčerpává a Washington je připraven sáhnout po tvrdších nástrojích. „Není možné nečinně přihlížet, zatímco umírají tisíce lidí v opravdu krvavé válce,“ uvedl Trump.
„Putin mě zklamal, jednání končí,“ říká Trump
Americký prezident otevřeně přiznal, že jeho důvěra v Putina se vytratila. „Velmi mě zklamal,“ řekl Trump a dodal, že nemá v úmyslu s ním dál vyjednávat. Připomněl, že od svého návratu do úřadu spolu sice několikrát telefonovali, ale osobní schůzka nikdy neproběhla. „Mysleli jsme si, že jsme to už mnohokrát vyřešili, a pak prezident Putin začne odpalovat rakety na města, jako je Kyjev, a zabije spoustu lidí v domově důchodců nebo kdekoli jinde. A já říkám, že takhle se to nedělá,“ citovala Trumpa agentura Reuters.
Reakce Moskvy byla okamžitá. Ruské ministerstvo zahraničí označilo Trumpův „jazyk ultimát, vydírání a výhrůžek“ za nepřijatelný. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv zašel ještě dál – varoval, že každé nové ultimátum je „krokem k válce“ mezi USA a Ruskem.
Ukrajina krok vítá, trhy padají
V Kyjevě bylo Trumpovo prohlášení přijato s nadějí. Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak poděkoval americkému prezidentovi za „pevný postoj a jasné poselství míru skrze sílu“. Prezident Volodymyr Zelenskyj přivítal Trumpův tlak na Kreml jako „signál odhodlání“, který by mohl přinést zlom v situaci na frontě.
Burzy reagovaly rychle – ruský index MOEX klesl během pondělí o více než jedno procento. Investoři začali počítat s tím, že Washington opravdu přitvrdí, pokud Kreml neustoupí.
A co bude dál? Může Trumpovo ultimátum skutečně změnit průběh války, nebo svět čekají ještě temnější týdny?
Trump, Putin a „mírový den“: je konec na dohled?
Donald Trump během své prezidentské kampaně opakovaně tvrdil, že dokáže ukončit válku na Ukrajině „během jediného dne“. Tato slova se stala symbolem jeho tvrdého postoje – a zároveň vyvolala očekávání, která se zatím naplnit nepodařilo.
Po více než třech a půl letech ruské agrese zůstává konflikt hluboce zakořeněný. Přímá jednání přinesla pouze dílčí výsledky, například výměnu válečných zajatců, ale zásadní dohody stále chybí.
Strategie „míru skrze sílu“
Trump nyní sází na politiku, kterou sám nazývá „mírem skrze sílu“. Podle jeho poradců je to jediný jazyk, kterému Putin rozumí – ekonomický tlak a hrozba izolace. Nové ultimátum má být poslední výzvou k tomu, aby Rusko přistoupilo na zastavení palby. Pokud Kreml nereaguje, přijde na řadu tvrdá ekonomická odveta: od dalších sankcí přes zablokování finančních toků až po cla, která mohou zasáhnout celé světové trhy.
Co když Moskva odmítne?
Otázka, která visí ve vzduchu, zní: co se stane, pokud Putin Trumpův termín prostě ignoruje? Podle zdrojů z Bílého domu je na stole scénář „maximálního tlaku“ – kombinace finanční blokády, diplomatických kroků a možného zapojení dalších spojenců.
Pro svět to může znamenat nejen ekonomické turbulence, ale i prudké zvýšení napětí mezi USA a Ruskem. Varování Medveděva, že ultimáta vedou k přímé konfrontaci, působí v této souvislosti znepokojivě.
Naděje pro Ukrajinu – a obavy pro Evropu
Kyjev doufá, že americký tlak přinese kýžený výsledek. Západní diplomaté ale upozorňují, že i kdyby Kreml přistoupil na příměří, cesta k trvalému míru bude dlouhá a bolestivá.
Evropa mezitím sleduje situaci s rostoucí nervozitou. Jakýkoli otřes v dodávkách energií by mohl znovu rozhýbat inflaci a ohrozit ekonomiky závislé na stabilních cenách plynu a ropy.
Závěr: rozhodující dny před námi
Trumpovo ultimátum Rusku otevírá novou kapitolu v americké politice vůči konfliktu na Ukrajině. Je to ukázka, že trpělivost Západu se krátí – a že svět může být na prahu velké změny.
Následujících pár dnů může rozhodnout o všem: bude to začátek míru, nebo další krok k nebezpečné eskalaci?
Napsat komentář