Téma Slováci a připojení k Rusku v posledních dnech rozpoutalo na Slovensku bouřlivé debaty. Nový průzkum agentury SCIO totiž odhalil překvapivý fakt – téměř každý třetí obyvatel Slovenska připouští, že by se jejich země mohla někdy v budoucnu stát součástí Ruské federace.
Ačkoli přímo „pro“ tuto možnost jsou jen asi 3 % dotázaných, samotný fakt, že tak velká část společnosti o tom uvažuje, ukazuje na hluboké názorové rozpory a nejistotu v otázce geopolitické orientace Slovenska.
Rozdělená společnost a otázka neutrality
Průzkum se nezaměřil pouze na téma připojení k Rusku, ale i na další zásadní téma – vojenskou neutralitu Slovenska. Výsledky ukázaly, že pokud by neutralita znamenala i nižší životní úroveň, Slováci se dělí na několik táborů.
Více než 32 % respondentů tuto možnost jasně odmítlo, téměř 15 % by ji přijalo i za cenu ekonomických ztrát. Zbytek – tedy více než třetina – zůstal opatrně zdrženlivý.
Podle hlavního analytika SCIO Martina Kluse jsou více proti připojení k Rusku muži než ženy a občané měst více než lidé z venkova. A zajímavý trend ukazuje i vzdělání – čím vyšší, tím častější odmítavý postoj k Moskvě.
Paměť důchodců a hledání mladých
Generační rozdíly jsou patrné. Důchodci, kteří zažili období těsného svazku s Moskvou a mají v paměti invazi vojsk Varšavské smlouvy z roku 1968, jsou jednoznačně největšími odpůrci myšlenky připojení k Rusku.
Naopak mladší generace – studenti či nezaměstnaní – jsou k této představě otevřenější. Podle expertů to může být dáno nespokojeností s aktuální politickou a ekonomickou situací a hledáním alternativních cest, jak by Slovensko mohlo do budoucna fungovat.
Co ale přesně tento průzkum znamená pro budoucnost Slovenska? A jak do debaty vstupují regionální rozdíly, které v některých krajích překvapují i odborníky?
Regionální rozdíly: Kdo je pro neutralitu, kdo pro Západ?
Výsledky SCIO ukázaly, že názory se výrazně liší i podle regionů. Například obyvatelé Žilinského kraje nejvíce odmítají myšlenku připojení k Rusku – a přesto právě tam zazněla nejsilnější podpora vojenské neutrality Slovenska.
Analytik Klus to komentuje: „Vidíme, že lidé dokážou odlišovat otázku přímého připojení k jiné mocnosti od přání, aby Slovensko vedlo nezávislou zahraniční politiku.“
Jinde – třeba na jihu a východě země – se objevuje více hlasů, které si dokážou představit i užší vazby na Moskvu. Podle politologů hraje roli i ekonomická situace, nezaměstnanost a vliv proruských dezinformačních kanálů.
Co průzkum vypovídá o náladách ve společnosti?
Samotný průzkum probíhal mezi 24. a 30. červnem a zahrnoval reprezentativní vzorek tisíce respondentů. Ačkoliv z něj nevyplývá, že by Slovensko reálně směřovalo k Rusku, ukazuje jednu důležitou věc – téma rezonuje.
Zásadní otázkou zůstává, jak budou tyto postoje ovlivňovat domácí politiku, volby a zahraničněpolitické směřování země.
Neutralita za cenu nižší životní úrovně?
Průzkum SCIO ukázal, že právě otázka neutrality je pro Slováky složitá. Někteří ji vidí jako cestu k větší nezávislosti, jiní se obávají ekonomických dopadů. A mezi tím stojí velká skupina nerozhodnutých, která čeká, jak se bude situace vyvíjet.
Politologové upozorňují, že právě tato „šedá zóna“ obyvatel – lidé, kteří nevylučují ani jednu možnost – může být v budoucnu klíčová. Mohou se přiklonit k jasné prozápadní orientaci, ale i k větší otevřenosti vůči Rusku, pokud se v zemi zhorší životní úroveň či politická situace.
Co bude dál?
Jedno je jisté: diskuse o geopolitickém směřování Slovenska neskončí. Naopak se bude zřejmě dál zostřovat. Průzkum odhalil hlubší vrstvy nejistoty ve společnosti, která se musí vyrovnat s minulostí, přítomností i představou budoucnosti.
Napsat komentář