Alena Schillerová, místopředsedkyně hnutí ANO a bývalá ministryně financí, se znovu ostře vymezila proti klimatické politice Evropské unie a postoji české vlády vedené premiérem Petrem Fialou. Tvrdí, že zavádění nových emisních povolenek a dalších regulací povede k dramatickému nárůstu nákladů na energie a pohonné hmoty – a nejvíce to pocítí běžné české rodiny.
„Svět vypadá jinak z kavárny než z pole nebo továrny,“ prohlásila Schillerová, když komentovala rozdílné vnímání problémů mezi evropskými elitami a obyčejnými lidmi. V jejím pohledu se „v bruselských kavárnách“ řeší plastová brčka a víčka od nápojů, zatímco zemědělci, dopravci a výrobci potravin čelí reálným starostem – drahým energiím, zdražující naftě a stále složitější byrokracii.
Problém podle ní nastává ve chvíli, kdy jedna skupina lidí nechce slyšet tu druhou. „Mám pocit, že přesně to se děje už delší dobu s bruselskou kavárnou, a někteří čeští politici jí s nadšením přizvukují, aby se cítili světoví,“ dodává Schillerová s jasným narážením na současnou vládu.
Jedním z největších sporů je zavádění nových emisních povolenek na domácnosti a osobní dopravu. Schillerová upozorňuje, že právě česká vláda během svého předsednictví v Radě EU přihlížela jejich schválení. Podle ekonomických propočtů to může zasáhnout rodinné rozpočty až o 83 tisíc korun ročně – částku, která je pro mnoho domácností likvidační.
Bývalá ministryně varuje, že jde o „plody ideologie“, které nebudou mít dopad jen na průmysl, ale hlavně na peněženky lidí.
Proč Schillerová znovu připomíná i Babišovu kritiku z roku 2021 a co plánuje hnutí ANO podniknout v Evropském parlamentu?
Babišova slova a „Fosílie dne“
Schillerová se ve svém aktuálním vyjádření odvolává i na události z roku 2021, kdy tehdejší premiér Andrej Babiš na klimatické konferenci COP26 v Glasgow prohlásil, že „snižování emisí za každou cenu“ je spíše ideologie než racionální politika. Tehdy jeho postoj vyvolal ostrou kritiku a Babiš dokonce obdržel ekologickou anticenu „Fosílie dne“ od organizace Climate Action Network.
Podle Schillerové je to důkaz, že hnutí ANO dlouhodobě upozorňuje na nebezpečí unáhlených kroků, které mohou mít pro českou ekonomiku katastrofální následky. „Už tehdy jsme říkali, že klimatická opatření nesmí lidi přivést na mizinu – a platí to i dnes,“ připomíná.
Fialova vláda pod palbou kritiky
Kromě EU míří ostrá slova i na vládu Petra Fialy. Schillerová tvrdí, že právě čeští ministři během předsednictví v Radě EU nezabránili přijetí emisních povolenek na domácnosti a osobní dopravu. „Místo aby vláda bojovala za české občany, raději kývla na další bruselské experimenty,“ říká.
Ekonomové podle ní už spočítali, že zavedení těchto povolenek zatíží průměrnou českou rodinu ročně částkou až 83 tisíc korun. To by znamenalo zdražení vytápění, pohonných hmot a v konečném důsledku i potravin či služeb.
Hnutí ANO a jeho boj v Evropském parlamentu
Schillerová také upozorňuje, že hnutí ANO se nechystá nečinně přihlížet. Tento týden europoslanec Ondřej Knotek z hnutí ANO předložil v Evropském parlamentu návrh, který má odmítnout nové emisní cíle. Argumentuje tím, že přísnější limity by mohly „zničit konkurenceschopnost evropského průmyslu“ a zároveň dále zdražit život běžným občanům.
„Evropa nemůže ztratit průmysl a přitom očekávat, že obyvatelé budou dál snášet nové a nové finanční zátěže,“ shrnuje Knotek.
Plody révy a plody ideologie
Schillerová uzavírá své vyjádření s ironickým povzdechem: „Nejen plody révy, ale i plody ideologie.“ Touto narážkou z vinařské oblasti, odkud své prohlášení zveřejnila, chce zdůraznit, že současná politika podle ní přináší ovoce – jenže nikoliv pozitivní.
Debata, která nekončí
Její slova znovu otevírají otázku, kde je hranice mezi nutnou ochranou klimatu a ekonomickými dopady na občany. Pro hnutí ANO je téma jasné – bude ho stavět do popředí své politické agendy a snažit se prosazovat „rozumnější“ přístup ke klimatickým opatřením.
Otázkou ale zůstává, zda česká vláda a EU dokážou najít kompromis, který ochrání planetu, aniž by zničil rozpočty domácností. Protože právě o to, jak moc jsme ochotni platit za klimatickou politiku, se dnes vede největší spor – a zdá se, že bude ještě hodně dlouho pokračovat.
Napsat komentář