Sociální demokracie na Vysočině se propadá do nejhlubší krize za poslední dekády. Co mělo být předvolebním posílením přes spolupráci s novými spojenci, se mění v dramatický rozkol. Spolupráce s hnutím Stačilo!, které je označováno za proruské a euroskeptické, rozhořčila klíčové regionální politiky natolik, že se rozhodli stranu opustit.
Nejde přitom o žádné neznámé tváře – své členství ukončují dlouholetí starostové měst a obcí, kteří byli pro stranu oporou nejen ve volbách, ale i ve veřejném mínění.
„Nikdy jsem se tak nestyděl“ – říká starosta s třicetiletým členstvím
Zdeněk Ryšavý, starosta Okříšek, který byl 35 let členem sociální demokracie, označil své rozhodnutí odejít za nejtěžší v životě. „Nikdy jsem se nestyděl tak jako nyní,“ komentoval nové směřování vedení, které podle něj zradilo základní demokratické hodnoty. Spojenectví se Stačilo! označil za krok, kterým SOCDEM riskuje ztrátu identity a využití coby „trójský kůň“ populistického projektu.
Podobně rozčarovaný je i starosta Rožné Libor Pokorný. Přestože ještě oficiálně neskončil, váhá kvůli osobním vzpomínkám na život za minulého režimu. Obává se, že některé ideje z minulosti se skrz Stačilo! dostávají zpět do veřejného prostoru a politických struktur.
Vedení tápe, loď se kymácí
Krajský předseda Martin Hyský sice zůstává, ale netají se rozpaky. Přiznal, že původně plánoval zcela jinou kandidátku – s Jiřím Běhounkem v čele. Spojení se Stačilo! podle něj projekt rozbilo a ohrozilo důvěryhodnost celé SOCDEM. „Neumím si představit, že bych podporoval někoho, kdo chce vystoupit z Evropské unie. To je ekonomická sebevražda,“ říká Hyský.
I samotný Jiří Běhounek – známá postava Vysočiny a někdejší hejtman – se rozhodl nekandidovat. Zůstává sice členem strany, ale neskrývá zklamání. Kritizuje ty, kteří stranu opouštějí, a připomíná, že krize vznikla už dávno. „Utéct, když se loď potápí, není žádné hrdinství,“ vzkazuje bývalým kolegům.
Jak hluboko sahá rozkol uvnitř SOCDEM? A může tato krize skutečně vést k rozpadu tradiční levicové strany v Česku?
Ztráta regionálních lídrů je vážnější, než se zdá
S odchodem zkušených starostů přichází SOCDEM nejen o stabilní hlasy, ale i o tváře, které udržovaly důvěru veřejnosti v reálnou politiku. Jejich rezignace signalizuje něco hlubšího než nespokojenost – jde o odtržení základních principů strany od současné strategie vedení.
Michal Šmarda, starosta Nového Města na Moravě a bývalý předseda celostátní SOCDEM, označil krok ke spolupráci se Stačilo! za historickou chybu. I on se rozhodl odejít. „Tímto krokem jsme ztratili kompas. Není možné obětovat hodnoty kvůli šanci na volební výsledek,“ řekl.
Zůstávají jen ti, kteří doufají
Přesto se ve straně stále drží několik výrazných osobností. Například dlouholetý náměstek hejtmana Vladimír Novotný odmítá vynášet interní spory ven a stále věří, že krizi lze zvládnout uvnitř. Podobný postoj zaujal i starosta Jaroměřic nad Rokytnou Jaroslav Soukup, který sice vyjadřuje nesouhlas, ale politiku ponechává „povolanějším“.
Právě tito lidé – věrní, ale kritičtí – budou klíčoví pro to, zda SOCDEM dokáže přežít bez trvalého poškození. Zůstává otázkou, zda budou mít dostatek prostoru a vlivu na to, aby nasměrovali stranu zpět ke kořenům.
SOCDEM a její největší výzva
Všichni, kdo odešli, mluví podobně: nejde o osobní zklamání, ale o obranu ideálů, které sociální demokracii dříve činily důvěryhodnou silou. Spolupráce s hnutím Stačilo!, které často zaznívá v kontextu dezinformací, proruské rétoriky a izolacionismu, je pro mnohé nepřijatelná.
Krize na Vysočině je tak pouhým zrcadlem hlubších celostátních problémů. SOCDEM dlouhodobě ztrácí voliče, vliv i mediální prostor. Nyní se navíc rozpadá zevnitř.
Návrat ke kořenům – ale jak?
Pokud chce SOCDEM přežít, bude muset více než kdy jindy dokázat, že je schopna sebereflexe a odvahy. Znamená to odmítnout prázdná spojenectví, obnovit dialog s veřejností a vrátit se k sociálním, demokratickým a evropským hodnotám, které formovaly její identitu.
Zda k tomu má ještě čas a sílu, ukážou už nadcházející měsíce. Jedno je ale jisté – bez důvěry regionálních lídrů se žádná obroda nekoná. A bez důvěry veřejnosti už vůbec ne.
Napsat komentář