Billboardy s tváří Petra Fialy a nápisem „Nejhorší premiér“ zahltily republiku a rozpoutaly bouřlivou debatu. Kampaň spuštěná hnutím ANO se odvolává na údajný průzkum veřejného mínění. Kritici však tvrdí, že jde o záměrnou manipulaci. Jak hluboko může politika klesnout – a kde končí svoboda projevu?
Co se děje?
Kolem billboardů s nápisem „nejhorší premiér“ je pořádně dusno. Hnutí ANO tvrdí, že reflektuje nálady obyvatel a cituje data agentury Morning Consult. Jenže právníci a někteří novináři v tom vidí manipulaci – údajný průzkum prý vůbec nemluví o „nejhorším premiérovi světa“, ale o popularitě vybraných lídrů. A navíc jen v rámci omezeného vzorku zemí.
Trestní oznámení? Bez výsledku
Publicista Zdeněk Šarapatka spolu se svým právním zástupcem podali trestní oznámení pro pomluvu. Státní zastupitelství ho však odmítlo. Důvod? Politická kritika podle nich neporušuje zákon. Kritici rozhodnutí označují za alarmující: pokud lze v kampaních říkat cokoli bez následků, může to zásadně narušit důvěru veřejnosti v demokracii.
Svoboda slova vs. zodpovědnost
Zastánci kampaně hnutí ANO trvají na tom, že jde o oprávněný politický názor. Proti nim ale stojí hlasy, které varují před tolerancí k otevřeným lžím. Kde je hranice mezi názorem a manipulací? A měla by se svoboda slova vztahovat i na billboardy, které šíří zavádějící informace?
Politika bez pravidel?
Jedním z hlavních argumentů kritiků kampaně je to, že billboardy vznikly mimo oficiální volební období. Díky tomu je nemusel posuzovat ani Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran. Z právního hlediska jde tedy o „názorový projev“, nikoli regulovanou politickou reklamu. To však mnozí vnímají jako nebezpečný precedent – pokud se hranice zákona dají tak snadno obejít, co bude následovat?
Advokát Artur Ostrý považuje billboardy za učebnicový příklad dezinformace. „Používá se zkreslený průzkum, který se vydává za objektivní fakt. To není svoboda projevu, ale zneužití důvěry veřejnosti,“ říká. Morning Consult podle něj nikdy nehodnotila kvalitu premiérů, pouze jejich oblíbenost mezi obyvatelstvem – navíc v rámci 22 států, nikoli celého světa.
Státní zastupitelství říká: nic nelegálního
Obvodní státní zastupitelství v Praze odmítlo jednat. „Po důkladném přezkoumání dospěl státní zástupce k závěru, že se nejedná o trestný čin,“ uvedl mluvčí Aleš Cimbala. Rozhodnutí bylo stručné, ale pro odpůrce kampaně demotivující. Podle Šarapatky i Ostrého tím stát selhává v ochraně veřejného prostoru.
Podle nich by měl stát zasáhnout všude tam, kde je zřejmé, že někdo šíří lživé informace pod záminkou „názoru“. „Svoboda projevu neznamená svobodu lhát,“ říká Šarapatka a dodává, že celou záležitost posouvá dál – k vyššímu státnímu zastupitelství.
O čem to celé vypovídá?
Ačkoliv kampaň hnutí ANO míří na konkrétního člověka, diskuse okolo ní odhaluje mnohem hlubší problém. Česká společnost se rozděluje nejen politicky, ale i hodnotově. Co je ještě přijatelné v rámci demokratické debaty? A jaké nástroje máme k obraně proti manipulaci?
Někteří varují, že pokud dovolíme politikům stavět kampaně na polopravdách nebo lžích, podkope to důvěru ve volby i stát jako takový. Jiní se však obávají opačného extrému – že se „politická korektnost“ stane nástrojem cenzury.
Bitva o pravdu pokračuje
„Je to pro mě otázka principu. Když dnes přejdeme lež, zítra se z ní stane norma,“ říká Šarapatka. Další právní kroky plánuje už během následujícího týdne. A dodává, že nejde jen o billboardy: „Jde o budoucnost politické kultury v této zemi.“
Ať už se člověk staví na kteroukoliv stranu, jedno je jisté – billboardová kampaň ANO o „nejhorším premiérovi“ se stala symbolem politické doby, ve které fakta a názory splývají v mlhu veřejného prostoru.
Napsat komentář