Prezident chce seznam těch, kteří by šli bojovat! O co mu jde?

◉ Prezident Pavel podpořil administrativní odvody kvůli lepší připravenosti na mobilizaci.
◉ Nejde o návrat povinné vojenské služby, ale o přehled o dostupných občanech.
◉ Česká armáda má málo aktivních záloh a ztrácí přehled o dostupných silách.
◉ Mobilizace se diskutuje i v dalších evropských zemích, některé ji už znovu zavedly.

Mobilizace je v Evropě znovu diskutované téma. Prezident Petr Pavel nyní podpořil návrh na zavedení administrativních odvodů v České republice. Podle něj nejde o obnovení vojenské služby, ale o nutný krok, aby stát měl přehled, koho může povolat v případě krize. Dnešní systém aktivních záloh prý nestačí a armáda nemá potřebná data. Prezident navrhuje registr, který by v případě mobilizace umožnil rychlou reakci. Podobné kroky už podnikly i další státy Evropy. Jak by takový odvod fungoval a koho by se týkal?

Prezident Pavel: Mobilizace bez registru je nemožná

Prezident Petr Pavel v Liberci otevřeně promluvil o stavu připravenosti České republiky na možnou mobilizaci. Zdůraznil, že nejde o návrat k povinné vojně, ale pouze o administrativní úkon, který by umožnil armádě mít přehled o potenciálních rekrutech.

„Dnes jsme v situaci, kdy forma budování záloh prostřednictvím dobrovolnosti úplně nepostačuje,“ řekl prezident a poukázal na to, že kvůli zrušení odvodů chybí státu informace o věkových skupinách, odbornosti či ochotě mladých lidí zapojit se do obrany.

Zavedení administrativních odvodů by podle Pavla neznamenalo návrat k vojenské službě, ale vznik registru. „Znamená to jen další registr, který umožní státu mít přehled o tom, s jakými odbornostmi, s kolika mladými lidmi, v jakých věkových skupinách, by se dalo počítat,“ upřesnil.

Mobilizace v Evropě: Trend, který sílí

Zatímco Česká republika zatím pouze zvažuje obnovení administrativních odvodů, v jiných zemích Evropy už dochází k obnově povinné vojenské služby. Například Chorvatsko od příštího roku opět zavádí několikaměsíční vojenskou povinnost, kterou zrušilo v roce 2008. V Německu poslanci minulý týden schválili zákon, který umožňuje plošné odvody a potenciálně i zavedení povinné služby.

V rámci Evropské unie má povinnou vojenskou službu zavedenou devět zemí – mimo jiné Finsko, Švédsko, Rakousko či Řecko. V některých státech se služba vztahuje i na ženy, nebo umožňuje alternativní formy.

Mimo EU funguje vojenská povinnost například ve Švýcarsku, Norsku, Rusku nebo Turecku. Mobilizace se tak stává reálným nástrojem obranné politiky napříč celou Evropou, zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Co hrozí, pokud stát nebude mít přehled?

Armáda České republiky má aktuálně přibližně 24 tisíc profesionálních vojáků a necelých 4 600 členů aktivních záloh. V případě vážné krize by však tyto síly byly podle prezidenta Pavla nedostatečné.

Bez zavedení administrativních odvodů stát ztrácí schopnost efektivně mobilizovat. Chybí mu přehled o tom, kolik mladých lidí je schopných nebo ochotných se do obrany zapojit, a jaké mají odbornosti. To může být klíčové například v oblasti zdravotnictví, IT nebo logistiky.