„Co se děje v pobaltských státech, je nacismus,“ prohlásila ruská mluvčí!

◉ Lotyšsko deportuje ruské občany, kteří nesložili jazykovou zkoušku nebo nevyplnili bezpečnostní dotazník.

◉ Mluvčí ruského MZV označila postup pobaltských států za nacismus.

◉ Většina Rusů žijících v Lotyšsku však zkoušku splnila nebo zemi dobrovolně opustila.

◉ Počet lidí, kterým hrozí deportace, je nižší, než uvádějí ruská média.

Deportace ruských občanů z Lotyšska rozvířila mezinárodní debatu. Změny v zákonech po roce 2022 zavedly povinnost prokazovat znalost lotyštiny a vyplňovat bezpečnostní dotazníky. Ti, kteří to odmítli, čelí odchodu ze země – i po desítkách let života v Lotyšsku. Reakce Moskvy je ostrá a nenechává na Lotyšsku nit suchou. Příběhy deportovaných kolují ruskými médii a varují před údajným neonacismem. Může být ale celá situace opravdu tak dramatická, jak ji líčí ruská propaganda? Kolika lidí se deportace skutečně týká?

Deportace ruských občanů z Lotyšska: Kolik lidí se to opravdu týká?

Po invazi Ruska na Ukrajinu začala Lotyšská republika zpřísňovat zákony týkající se pobytu cizinců, zejména těch s ruským občanstvím. Nově musí každý, kdo žádá o trvalý pobyt, prokázat alespoň základní znalost lotyšského jazyka na úrovni A2 a vyplnit bezpečnostní dotazník. V něm se dotazují například na postoj k válce na Ukrajině nebo k odstraňování sovětských památek.

Právě tento požadavek vedl k tomu, že někteří ruští občané zemi opustili, často s minimálním majetkem. Jedním z medializovaných případů je Ljudmila Mežinšová a její manžel – oba literáti, kteří si sbalili jen jedinou tašku s léky a odešli do ruské Pskovské oblasti. „Proč bych měla někde chodit s bolavýma nohama a ještě vyplňovat formulář, že schvaluju demolice sovětských památek?“ řekla ruskému tisku.

Kolik lidí skutečně ohrožuje deportace?

Podle dat lotyšského Úřadu pro občanství a migraci je situace méně dramatická, než jak ji prezentují ruská média. Celkově mělo problém se zkouškou zhruba 30 tisíc lidí. Většina z nich však zemi opustila dobrovolně nebo zkoušku úspěšně složila.

Na seznamu osob, kterým reálně hrozí deportace, tak zůstává jen 500 lidí, jejichž případy se aktuálně prověřují. „Mluvíme o absolutní menšině, která se odmítla integrovat,“ říká sociolog Martinš Kaprans. „Počet těch, kdo dnes umí lotyšsky, vzrostl od 90. let z 25 % na 85 %. Jazykovou bariéru překonala většina.“

Pobaltské státy jako terč ruské propagandy

Zásahy Lotyšska, Estonska a Litvy vůči ruským menšinám dlouhodobě kritizuje Moskva. Nyní se situace přiostřila. Mluvčí ruského MZV Marija Zacharovová označila deportace za „nacismus“ a nabídla deportovaným pomoc. V Pskovské oblasti se už objevují noví obyvatelé, někteří zakládají podniky nebo začínají nový život.

Případ Jazepse Justa, který se v Rusku zbavil závislosti na hazardu a otevřel si pekárnu, má v ruských médiích sloužit jako „pozitivní příklad návratu“. Lotyšsko ale trvá na tom, že nejde o diskriminaci, ale o naplnění podmínek pobytu ve svrchovaném státě.