Z Hradu zní válečná výzva! Prezident Pavel chce poslat vojáky na Ukrajinu!

◉ Prezident Pavel podporuje účast české armády na dohledu nad mírem na Ukrajině.
◉ Inspirací má být mise v bývalé Jugoslávii.
◉ Podle Pavla by měla Západ podpořit Ukrajinu razantněji.
◉ Prezident se vyjádřil i k volbám a možné menšinové vládě.

Česká armáda by podle prezidenta Petra Pavla mohla hrát klíčovou roli při zajišťování míru na Ukrajině. V rozhovoru pro ČTK uvedl, že pokud dojde k mírové dohodě, měla by se Česká republika stát součástí mezinárodní mise. Odkazuje přitom na zkušenosti z mírové operace v bývalé Jugoslávii. Prezident rovněž upozornil, že podpora Ukrajiny ze strany Západu nebyla dostatečně rychlá ani masivní. Dále se vyjádřil i k povolebnímu vývoji v Česku. Co konkrétně plánuje a za jakých podmínek bude jednat?

Prezident Petr Pavel v aktuálním rozhovoru pro ČTK nastínil možnost, že česká armáda bude v budoucnu působit na Ukrajině v rámci mírové mise. Uvedl, že pokud se podaří dosáhnout dohody o ukončení války, Česká republika by měla být mezi zeměmi, které budou dohlížet na její dodržování.

„Bude-li nakonec dohodnuto, že nějaké mírové jednotky na Ukrajině rozmístěny budou, pak si myslím, že Česká republika by měla a mohla být jejich součástí, protože jsme nakonec aktivním hráčem v mírovém procesu a podporujeme Ukrajinu od samotného začátku. Bylo by nelogické, kdybychom se neúčastnili i té fáze po dosažení dohody,“ uvedl Pavel.

Zároveň připustil, že v rámci NATO už existují první návrhy zapojení členských států do tohoto procesu. „Včera jsem zaznamenal vyjádření ministryně obrany, že by příspěvek České republiky mohl být podobný tomu, co jsme dělali v bývalé Jugoslávii. Záleží to skutečně na tom, jaká bude podoba té dohody,“ dodal.

Česká armáda jako součást mírové mise?

V rozhovoru prezident opakovaně zdůraznil potřebu aktivní účasti Česka na poválečném uspořádání v regionu. Podle něj je zapojení české armády logickým krokem vzhledem k tomu, jak silně země Ukrajinu podporuje od počátku konfliktu. Vyslovil však i kritiku západních zemí, které podle něj reagovaly příliš pomalu.

„Upřímně řečeno mě mrzí to, že ve vztahu k podpoře Ukrajiny zaujímají západní země takový, řekněme, graduální, postupný přístup,“ poznamenal. Vyjádřil přesvědčení, že masivní pomoc hned od začátku mohla zkrátit trvání války a zachránit mnoho životů.