◉ Andrej Babiš odmítá financování zbraní pro Ukrajinu z českého rozpočtu.
◉ Muniční iniciativa podle něj selhala na transparentnosti a profitoval z ní soukromý subjekt.
◉ Odborníci varují, že ukončení iniciativy poškodí reputaci Česka i domácí ekonomiku.
◉ Analytici upozorňují, že projekt měl pozitivní dopad na zbrojní průmysl i prestiž země.
Muniční iniciativa se znovu stala středem politické debaty. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil, že pokud se jeho strana dostane do vlády, Česko přestane financovat zbraně pro Ukrajinu ze státního rozpočtu. O pomoci má podle něj rozhodovat Evropská unie, nikoliv jednotlivé státy. Veřejnost však zajímá, co by to znamenalo pro český obranný průmysl a mezinárodní postavení země.
Jaké jsou argumenty obou stran a co by odstoupení od projektu znamenalo?
Babiš: Z rozpočtu na zbraně Ukrajině ani korunu
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš na tiskové konferenci uvedl, že jeho strana nebude po případném vstupu do vlády financovat zbraně pro Ukrajinu z rozpočtu České republiky. Zdůraznil, že pomoc může nadále pokračovat skrze Evropskou unii a že české zbrojovky mohou bez problémů vyvážet zbraně.
„Pokud budeme ve vládě, tak říkáme: České zbrojovky, chcete vyvážet na Ukrajinu zbraně? Nemáme problém,“ uvedl Babiš. Dodal však, že „nebudeme dávat Ukrajině na zbraně ani korunu“, protože podle něj Česko potřebuje peníze pro sebe. Podle Babiše už Česko pomáhá dost – například odvody do rozpočtu EU činí 60 miliard korun ročně.
K české muniční iniciativě, jejímž cílem bylo dodat Ukrajině dělostřelecké granáty, Babiš dodal, že „byla fajn“, ale měla být podle něj transparentní a organizovaná členskými státy NATO, nikoliv přes soukromý subjekt, který na ní údajně „vydělal desítky miliard“.
Muniční iniciativa jako symbol prestiže. Její konec by Česko poškodil
Bezpečnostní experti však varují před následky, které by mělo ukončení muniční iniciativy. Podle nich nejde jen o obranu Ukrajiny, ale také o mezinárodní postavení České republiky.
„Rozhodně nešlo o zanedbatelnou iniciativu ani o zanedbatelné dodávky,“ uvedl analytik Vlastislav Bříza. Připomněl, že jen v loňském roce šlo o přibližně 1,5 milionu kusů munice. Letos bylo dodáno už 1,1 milionu. Celkově se jedná o 3,5 milionu dělostřeleckých granátů.
Podle Břízy měla iniciativa vysoký poměr cena–výkon, protože Česko investovalo málo, ale získalo prestiž, ekonomický přínos a diplomatický vliv. „Z iniciativy profitovaly české zbrojovky, které dávají práci, odvádějí daně a vytvořily nové obchodní vazby,“ doplnil.
Odborníci: Ztráta reputace, ekonomiky i stability
Podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky by konec iniciativy poškodil Česko ekonomicky i reputačně.
„Mělo by to velmi značné dopady jak na reputaci České republiky mezi spojenci na Západě, tak na její vnímání ze strany Ukrajiny,“ uvedl. Upozornil také, že Ukrajina by nedostatek munice pocítila začátkem příštího roku.
Podobný názor má analytik Milan Mikulecký, který upozorňuje, že problém nespočívá v samotné iniciativě, ale v tom, jak byla vládou komunikována. „Nevnímám ji jako snahu nechat bránící se Ukrajinu na holičkách, ale jako kritiku nedostatečné komunikace ze strany vlády,“ řekl. Podle něj by bylo škoda, kdyby Česko z iniciativy odešlo.
Napsat komentář