Čísla, která mluví jasně. Češi přijali statisíce lidí z válkou zasažené Ukrajiny. Jak nás to změnilo?

◉ Ukrajinští uprchlíci v Česku tvoří více než polovinu všech cizinců.

◉ Zavádí se nový druh dlouhodobého pobytu až na 5 let.

◉ Ruská komunita dlouhodobě klesá, Slováci a Vietnamci naopak rostou.

◉ Statistiky ukazují, že Česko se stává cílovou zemí pro migranty.

Ukrajinští uprchlíci v Česku tvoří vůbec největší skupinu cizinců, jaká kdy v zemi žila. Jejich počet překročil 580 tisíc a zásadně ovlivňuje nejen demografii, ale i přístup státu k migraci. Nová vládní opatření jim otevírají cestu k dlouhodobému pobytu, čímž se Česko posouvá z tranzitní země do role trvalého azylu. Vedle růstu ukrajinské komunity ale zároveň sledujeme výrazný pokles počtu Rusů. Jaké podmínky musejí uprchlíci splnit pro pětiletý pobyt? A jak se mění složení cizinců v České republice?

Ukrajinští uprchlíci v Česku překonali hranici 580 tisíc

Podle aktuálních údajů Ministerstva vnitra žilo v polovině roku 2025 v České republice více než 1,09 milionu cizinců. Ukrajinští uprchlíci v Česku tvoří přes 581 tisíc osob, což znamená, že více než polovina všech cizinců pochází z Ukrajiny.

Přes 373 tisíc z nich získalo status dočasné ochrany, který jim byl přiznán po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Meziročně se jejich počet zvýšil o více než 21 tisíc lidí. Data Eurostatu přitom ukazují, že Česko má nejvíce ukrajinských uprchlíků v přepočtu na obyvatele v celé EU – na 1000 obyvatel připadá 34 ukrajinských uprchlíků, v Polsku 27 a v Německu jen 14.

Nový pobyt až na 5 let: Ukrajinští uprchlíci v Česku mají nové možnosti

Zásadní novinkou je zavedení zvláštního dlouhodobého pobytu, o který mohou Ukrajinci nově žádat. Tento status by jim měl umožnit zůstat v České republice legálně až pět let, s možností přejít následně na trvalý pobyt. Zájem o tento typ legálního pobytu projevilo více než 82 tisíc osob.

Podmínky však nejsou jednoduché – zájemci musí doložit roční příjem minimálně 440 tisíc korun hrubého. „Informace o splnění podmínek budou dostupné v uživatelském účtu na Informačním portálu pro cizince,“ uvedla mluvčí ministerstva Hana Malá. Úspěšní žadatelé se musí registrovat nejpozději do konce roku 2025.

Co když podmínky nesplní?

Ti, kdo nedosáhnou na nový status, se nemusí obávat. I nadále mohou využívat status dočasné ochrany, který je zatím garantován do března 2027. Po jeho vypršení budou mít možnost přejít na jiné formy legálního pobytu.

V praxi to znamená, že většina ukrajinských uprchlíků bude moci zůstat i nadále a stát se dlouhodobou součástí české společnosti – bez ohledu na vývoj konfliktu na Ukrajině.

Úbytek Rusů a změna nálad

Na opačném konci stojí ruská komunita, jejíž počet se za poslední rok snížil o více než 2 000 lidí. Aktuálně v Česku žije necelých 38 tisíc Rusů. Tento trend souvisí s ochlazením vztahů mezi českou společností a ruskými občany po vypuknutí války.

Ostatní menšiny: Slováci, Vietnamci i Číňané

Vedle ukrajinské populace roste také počet tradičních komunit. Slováků přibylo více než 3 500 a jejich celkový počet přesáhl 123 tisíc. Dlouhodobě silná vietnamská menšina nyní čítá přes 69 tisíc osob. Mírný nárůst zaznamenala i komunita čínská, s více než 10 tisíci obyvateli.

Zajímavostí je, že syrská komunita v Česku je velmi malá – jen 1613 Syřanů, což je ostrý kontrast například s Německem, kde jich žije téměř milion.