◉ Střet zájmů Andrej Babiš by podle právníků bránil jeho návratu do premiérské funkce.
◉ Zákon zakazuje vliv veřejného činitele na podniky, které sám kontroluje.
◉ Prezident má volnost ve výběru kandidáta na premiéra, ale právní rámec je jasný.
◉ Agrofert zůstává problematickým bodem v Babišově politickém působení.
Střet zájmů Andrej Babiš znovu v centru pozornosti. Právníci upozorňují na vážné právní riziko
Střet zájmů Andrej Babiš se opět dostává do popředí českého veřejného diskurzu. Prezident Petr Pavel se má v nejbližších dnech sejít s předsedou hnutí ANO, aby prodiskutoval možný návrat bývalého premiéra do funkce. Na první pohled politická záležitost má však silný právní rozměr, který nelze přehlížet. Právní experti varují, že by tento krok mohl odporovat zákonu o střetu zájmů.
Na první pohled se zdá, že jmenování premiéra je plně v kompetenci hlavy státu. Ale co když se ukáže, že kandidát je v přímém rozporu se zákonem? Jak se k tomu postaví prezident? A může soud zasáhnout do jeho rozhodnutí?
Právníci varují: střet zájmů Andrej Babiš by byl jednoznačný
Podle bývalého ústavního soudce Stanislava Balíka je právní situace zřejmá a téměř nesporná. „Tato věc je víceméně natolik jasná, a to jak z hlediska zákona o střetu zájmů, tak především z hlediska ústavy,“ uvedl Balík.
Zákon podle něj zakazuje, aby veřejný funkcionář podnikal nebo měl vliv na firmy, které kontroluje on sám nebo jeho blízké osoby. A právě zde je kámen úrazu – i když Andrej Babiš formálně vložil Agrofert do svěřenských fondů, dlouhodobě existuje podezření, že si nad ním zachoval rozhodovací pravomoci. To by znamenalo přímé porušení zákona, pokud by se vrátil na premiérské křeslo.
Prezident má volnost, ale ne neomezenou. Střet zájmů Andrej Babiš může být překážkou
Ústava ČR nestanovuje, že prezident musí jmenovat premiérem vůdce vítězného politického subjektu. Tato pravomoc mu dává značnou volnost. „Je to víceméně podvakrát v rukou prezidenta,“ připomíná Balík a dodává, že prezident může teoreticky vybrat i jiného kandidáta, například Alenu Schillerovou. V takovém případě by pak o důvěře rozhodovala Poslanecká sněmovna.
Až při třetím pokusu musí hlava státu jmenovat osobu navrženou předsedou sněmovny. Pokud by došlo ke sporu o výklad ústavy nebo zákona, rozhodovat by mohl až Ústavní soud.
Současný zákon má slabiny. Ale stačí
I když se současná koalice zavázala zpřísnit zákon o střetu zájmů, k tomu zatím nedošlo. Podle Balíka ale už dnešní právní úprava postačuje. „Ústavně konformním výkladem lze jasně dovodit, že veřejný funkcionář nemůže podnikat a nemůže ovlivňovat podnikání subjektu, který je jím nebo osobou blízkou řízen,“ uvedl.
Z toho jednoznačně plyne, že střet zájmů Andrej Babiš není jen teoretickou konstrukcí, ale reálným problémem, který může ovlivnit jeho budoucnost na politické scéně.
Co rozhodne prezident?
Konečné slovo bude mít prezident Petr Pavel. Ten se musí rozhodnout, zda jmenování Andreje Babiše do funkce nebude v rozporu se zákonem. Pokud by k tomu přesto došlo, nelze vyloučit právní kroky, které by rozhodnutí napadly. Střet zájmů Andrej Babiš tak není jen otázkou etiky, ale i potenciálního právního konfliktu, který může skončit až před soudem.
Napsat komentář