Kriminalita v Česku stoupá. Policie má jasno, kdo je na vině

• ◉ Kriminalita mladistvých v Česku narostla za tři roky o třetinu.
• ◉ Vít Rakušan upozorňuje na propojení násilí a psychických problémů mladých.
• ◉ Nový projekt „Bezpečné dětství“ má nabídnout jednotný přístup k prevenci.
• ◉ Ministři vnitra ze střední Evropy se shodli na potřebě sdílení zkušeností.

Kriminalita mladistvých v Česku za poslední tři roky vzrostla o více než 30 %, což vyvolává vážné obavy mezi odborníky i politiky. Téma rezonovalo i na mezinárodní úrovni, kde ministři vnitra středoevropských zemí diskutovali o možné spolupráci. Podle Víta Rakušana čelíme společenské krizi, která se netýká pouze bezpečnosti, ale také duševního zdraví. Programy prevence mají nově získat systémový rámec, který by měl zasáhnout školy, rodiny i komunitu. Odborníci bijí na poplach a požadují rychlou reakci. Klíčová je včasná práce s mladými lidmi a rozpoznání rizik. Jaké konkrétní kroky stát plánuje a proč je situace opravdu vážná?

Kriminalita mladistvých v Česku jako varovný signál společnosti

Kriminalita mladistvých v Česku od roku 2021 do roku 2024 vzrostla o třetinu, což považuje ministerstvo vnitra za extrémně znepokojivý trend. Ministr Vít Rakušan varoval, že situace přerůstá v bezpečnostní a společenskou krizi, která vyžaduje dlouhodobé a systematické řešení. „Každá investovaná koruna do prevence se společnosti mnohonásobně vrací,“ uvedl Rakušan na konferenci Salcburského fóra.

Zvláště alarmující je podle něj zvýšený počet sebevražd mezi mladými lidmi. Statistiky ukazují, že sebevražda je druhou nejčastější příčinou úmrtí mladých do 24 let, což ukazuje na závažné problémy v oblasti duševního zdraví.

Prevence násilí: projekt Bezpečné dětství

V reakci na zhoršující se situaci představilo Ministerstvo vnitra projekt Bezpečné dětství, který má sjednotit a zefektivnit prevenci násilí mezi mladistvými. Program nabídne praktické tréninky krizových situací, jako je například útok aktivního střelce, ale zaměří se i na osvětu a práci se školami.

Zásadní je rovněž sdílení zkušeností mezi evropskými zeměmi. Slovinský ministr vnitra Boštjan Poklukar připomněl, že Česko není jediné, kdo zažilo tragické útoky, jako byl ten na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „Žádná země nemůže podobné tragédie zcela eliminovat,“ dodal Poklukar.

Duševní zdraví a domácí násilí jako skryté příčiny

Rakušan dále upozornil, že kriminalita mladistvých v Česku je úzce spojena s psychickými problémy. Stát proto musí destigmatizovat duševní onemocnění a vytvořit bezpečné prostředí pro hledání pomoci.

„Musíme vytvořit systém, kdy se každý dovolá o pomoc, a vytvořit atmosféru, kdy se nikdo nebude bát si o pomoc také říct,“ zdůraznil ministr. Klíčová je i práce s oběťmi domácího násilí a jeho správné vyhodnocení policií. Až 70 % násilníků si prošlo traumatem v dětství, což významně ovlivňuje jejich chování.