Střet zájmů jako překážka k moci? Prezident si nechává udělat analýzu Babišova případu

Když jde o jmenování premiéra, nejde jen o politiku. V pozadí běží právní bitva o výklad zákonů, důvěru veřejnosti i ústavní odpovědnost prezidenta.

Ačkoliv Pražský hrad oficiálně mlčí, zjevně se připravuje na různé povolební scénáře. Mluvčí prezidenta Víta Koláře sice nepotvrdil, že vzniká právní posudek k otázce střetu zájmů, ale zároveň to ani nepopřel. A právě to ticho – to diplomatické, právnické, strategické ticho – říká víc než tisíc slov.

Prezident Petr Pavel již dříve uvedl, že střet zájmů považuje za relevantní překážku pro výkon veřejné funkce. Veřejně sice nezmínil jméno Andreje Babiše, ale kontext je zřejmý. Právě Babiš jako vlastník Agrofertu je dlouhodobě obviňován z porušování zákona o střetu zájmů – navzdory tomu, že firmu převedl do svěřenských fondů. Podle soudů však stále zůstává konečným příjemcem výhod.

Právní klíč: Jmenování vs. výkon funkce

Jádro problému spočívá ve formulaci zákona. Ten totiž říká, že veřejný funkcionář musí do 30 dnů od nástupu do funkce ukončit podnikání nebo se vzdát majetkového vlivu. Právníci se proto rozcházejí v tom, zda by prezident mohl jmenovat Babiše, a nechat mu prostor „zjednat nápravu“ až následně.

Podle ústavního právníka Marka Antoše je ale podstatné, zda kandidát ochotu ke změně dopředu deklaruje. Pokud ne, prezident má plné právo jej nejmenovat. Stejně uvažuje i Ondřej Preuss, který připomíná rozhodnutí Ústavního soudu – prezident má povinnost předcházet střetu zájmů, nikoli ho tolerovat.

Naopak někteří experti tvrdí, že prezident nemůže svévolně odmítnout jmenování předsedy vítězné strany, pokud nejsou právní překážky zcela zřejmé. Ale co vlastně „zřejmé“ znamená?

Precedenty z minulosti: Klaus, Rath a jiní

Není to poprvé, co prezident čelí této otázce. V roce 2005 Václav Klaus odmítl jmenovat Davida Ratha ministrem, dokud se nevzdal funkce prezidenta České lékařské komory. Precedens existuje – byť na jiné úrovni.