Trump zvažuje zrušení cel. Co ho k tomu donutilo?

Bývalý americký prezident Donald Trump znovu otřásl světovou ekonomikou – tentokrát svým přiznáním, že Spojené státy možná budou nuceny zrušit dovozní cla, která zavedl během svého funkčního období. Ačkoliv je Trump stále vlivnou postavou americké politiky, právní bitva o cla se dostala až k Nejvyššímu soudu, a výsledek může mít důsledky pro celý globální obchodní systém.

Cla pod soudním tlakem

Trumpova cla byla od začátku kontroverzní. Zavedená s cílem ochránit domácí průmysl a snížit obchodní deficit, narazila nyní na právní překážky. Americký federální odvolací soud nedávno rozhodl, že prezident překročil své pravomoci, když cla uvalil. Sice zatím zůstávají v platnosti, ale pouze do 14. října – do té doby má administrativa čas podat odvolání.

A právě na toto odvolání nyní Trump a jeho tým spoléhají. Podle agentury Reuters se navíc snaží tlačit na Nejvyšší soud, aby rozhodnutí urychlil. Trump se otevřeně obává, že pokud soud rozhodne v jeho neprospěch, bude muset zrušit obchodní dohody s klíčovými partnery – včetně Evropské unie, Japonska a Jižní Koreje.

Co by znamenalo zrušení cel?

Zánik těchto cel by mohl znamenat víc než jen „úpravu tarifů“. Podle Trumpa jsou obchodní dohody přímo navázané na jeho celní politiku, a pokud cla padnou, padnou i dohody. „Uzavřeli jsme dohodu s Evropskou unií, kde nám platí téměř bilion dolarů. Asi bychom je museli zrušit,“ řekl v rozhovoru.

Zní to jako varování… nebo hrozba?

Cla, inflace a důvěra: Co všechno je v sázce?

Zrušení dovozních cel by nejen rozvázalo mezinárodní dohody, ale mohlo by také zásadně ovlivnit ceny, investice i důvěru globálních partnerů. Ekonomové dlouhodobě varují, že náklady cel nesou hlavně americké firmy a spotřebitelé, nikoli zahraniční producenti.

Růst cen a hrozba inflace

Ekonomové upozorňují, že cla ve výsledku zvyšují ceny zboží – a to se promítá do inflace. Například známý řetězec Claire’s, který dováží zboží z Číny, upozorňuje na výrazné navýšení nákladů a snížení marží. Zákazníci si pak připlácí, aniž by si toho byli vědomi.

„S tenčícími se zásobami dříve naskladněného zboží se cla do cen pro koncové zákazníky začínají více promítat,“ uvedl analytik Komerční banky Martin Gürtler.

Kdo skutečně vydělává?

Trump hájí cla jako zdroj příjmů pro státní rozpočet. Argumentuje tím, že jen v červenci letošního roku přinesla cla 29,6 miliardy dolarů – což je trojnásobek oproti minulým letům.

Ale kde je pravda?

Ekonomové tvrdí, že tyto příjmy jsou do značné míry zaplaceny americkými firmami a spotřebiteli. Jinými slovy – daň, kterou platí dovozci, končí v cenovkách zboží.

Mezinárodní dopady

Trumpova celní politika sice některé země přinutila k ústupkům – Evropská unie, Japonsko a Jižní Korea skutečně snížily cla na americké zboží a přislíbily více investic do USA. Nicméně zároveň vzrostla nejistota, zda USA zůstanou spolehlivým obchodním partnerem.

Zrušení cel by tedy mohlo znamenat novou příležitost pro globální spolupráci, nebo naopak návrat k chaosu, ve kterém si každý stát hraje na vlastním písečku.

Rozhodnutí, které může přepsat pravidla

Soudní rozhodnutí, které visí ve vzduchu, není jen o technikáliích. Je to otázka toho, jak daleko může jít prezident v řízení ekonomiky, a zda je možné, aby jeden člověk ovlivnil obchodní pravidla pro celý svět.

Pokud Nejvyšší soud rozhodne, že Trump překročil své pravomoci, stanoví tím precedent, který může omezit budoucí prezidenty v oblasti celní a obchodní politiky.

Co nás čeká dál?

Trumpova strategie rozdělila národ – pro jedny je hrdinou, který chrání americké firmy, pro druhé je populistou, jehož kroky dlouhodobě škodí.

Ať už soud rozhodne jakkoliv, je jasné, že budoucnost obchodní politiky USA bude vyžadovat nové nastavení pravidel. Vznikne prostor pro kompromisy, nebo se svět znovu rozdělí do izolovaných ekonomických bloků?