„Necítím žádnou vinu. Nechci platit za migranty,“ říká Turek. Motoristé sobě vyhlašují odpor

„Jsme připraveni jít do konfliktu s Evropskou unií,“ zaznělo ostře z úst Filipa Turka, lídra hnutí Motoristé sobě a europoslance, během předvolební debaty v Ústí nad Labem. Hnutí, které vzniklo jako hlas nespokojených řidičů, se rychle proměňuje v politickou sílu s ambicí zasahovat do celostátní politiky – a nebojí se vyhlašovat válku Bruselu ani domácímu establishmentu.

Turek obvinil současnou vládu Petra Fialy z toho, že „slouží Bruselu“ a přijímá všechna rozhodnutí bez odporu. Podle jeho slov není možné jít dál po stezce „zeleného šílenství a migračního diktátu“, aniž by to mělo fatální následky pro českou ekonomiku, rodiny a sociální stabilitu. V jeho očích je příští volební období klíčové – a bude podle něj buď bodem zlomu, nebo bodem zlomení.

Motoristé sobě v posledních měsících pomalu rostou v předvolebních průzkumech a jejich rétorika přitahuje pozornost zejména u voličů, kteří se cítí ignorováni, obává se ekonomické nejistoty nebo mají výhrady k migraci a klimatickým opatřením. V kampani staví na jednoduchém, ale silném sdělení: „Bruselu už dost!“

Výroky jako „necítím žádnou historickou vinu“ nebo „nejsme proruští náckové“ se rychle šíří sociálními sítěmi a na předvolebních setkáních sklízí potlesk. Spolu s ekonomem Vladimírem Pikorou hnutí slibuje razantní změnu kurzu – přitom ale neprosazuje odchod z EU, jak to dělají jiné euroskeptické subjekty. Jejich plán je jiný: zůstat uvnitř a bojovat zevnitř.

Jak ale chtějí konkrétně čelit evropské klimatické a migrační politice? Kolik to má stát? A proč by volič měl věřit právě jim?

Migrace jako rozbuška: Pakt, který rozděluje

Jedním z nejostřeji kritizovaných témat ze strany Motoristů sobě je migrační pakt Evropské unie. Filip Turek jej označuje za „naprosto zničující“, a to jak z hlediska bezpečnosti, tak financí. Podle navrhovaných pravidel by měla ČR přijmout přidělené kvóty migrantů, nebo za každého nepřijatého platit 20 000 eur.

„To je výpalné. Čisté a jasné. A my to platit nechceme,“ říká Turek.

Tvrdí také, že většina migrantů do Česka ani nechce – a že jejich přítomnost zvyšuje kriminalitu a napětí ve společnosti. V tom si notuje s částí veřejnosti, která se obává ztráty bezpečí i národních hodnot.

Zelená daň na domácnosti? Až 84 tisíc ročně navíc

Dalším hlavním bodem odporu je rozšíření emisního systému ETS 2. Ten má podle představ EU zatížit domácnosti vyššími náklady na energie a vytápění. Hnutí tvrdí, že to může znamenat až 84 000 korun ročně navíc pro běžnou rodinu.

Ekonom Vladimír Pikora upozorňuje, že vláda tímto krokem zavazuje i své nástupce – a přitom není jasné, odkud vezmou peníze. „Tato cesta je neudržitelná, a čím dříve se zastaví, tím lépe pro občany,“ říká.

ANO ano, czexit ne – ale podmíněně

Zajímavé je, že Motoristé sobě nevolají po czexitu. Z Evropské unie chtějí změnu, ne odchod. Otevřeně ale říkají, že současná podoba unie je nefunkční, a pokud se nezmění, bude tlak na odchod narůstat. Možná spolupráce s hnutím ANO by podle nich mohla vést ke „zdravému odporu vůči Bruselu“.

„Nemůžeme ovlivnit nic, pokud z EU odejdeme. Ale můžeme být silným hlasem, když zůstaneme a bojujeme,“ říká Turek.

Kulturní témata: Neziskovky, pohlaví a ideologie

Hnutí si ostře střílí i do tzv. kulturních válček. Kritizuje financování liberálních neziskovek, veřejné peníze na festivaly jako Prague Pride a odmítá „genderový aktivismus“.

„Veřejné peníze nemají jít na ideologii. Stát má šetřit, ne dotovat 64 pohlaví a duhové vlajky,“ tvrdí Turek i Pikora.

Cílem Motoristů sobě je vyrovnaný rozpočet do čtyř let, a to pomocí rozsáhlých škrtů v provozních výdajích, dotacích a „zbytečných státních institucích“.

Růst v průzkumech, potlesk v ulicích

Podle průzkumů agentury NMS má hnutí aktuálně 5,7 % podpory, což by mohlo znamenat vstup do Sněmovny a až osm mandátů. Na mítincích zaznívají silná slova a konkrétní sliby – třeba že nebudou zvyšovat daně, nebo že zastaví zelenou politiku.

Motoristé sobě staví na kombinaci tvrdé rétoriky, jednoduchých řešení a pocitu „vracení kontroly zpět lidem“. Otázkou zůstává, zda to bude stačit nejen na vstup do Parlamentu, ale i na ovlivnění směřování země.