Přelomová legislativa: Cizinci přijdou o pobyt po třech přestupcích. Kdo má výjimku?

Od 1. ledna 2026 začne v České republice platit zásadní legislativní změna, která se dotkne desetitisíců lidí – nový zákon s přezdívkou „třikrát a dost cizinci“. Ten přináší jasný vzkaz: pokud cizinec třikrát během roku poruší pravidla, bude se muset s Českem rozloučit.

Zákon si klade za cíl zvýšit bezpečnost a zlepšit veřejný pořádek. Tvrdí, že míří především na recidivisty a problémové jedince – nejde tedy o plošný postih všech zahraničních pracovníků. Podle zákonodárců mají být pravidla spravedlivá, ale zároveň nekompromisní vůči opakovaným přestupkům.

Kdo bude vyhoštěn – a kdo zůstane?

Nová pravidla se vztahují pouze na držitele dlouhodobých víz a pobytů, tedy zejména pracovní migranty ze zemí mimo EU. Občané Evropské unie, lidé s trvalým pobytem a ukrajinští uprchlíci s dočasnou ochranou budou z této úpravy vyňati.

Ministerstvo vnitra vysvětluje, že by bylo neetické vyhošťovat lidi s hlubokými vazbami na Česko. Navíc evropské předpisy chrání některé skupiny před podobným zásahem, například matek s dětmi prchajících před válkou.

Tři přestupky = konec pobytu?

Ano. Nově bude platit, že pokud cizinec během jednoho kalendářního roku třikrát poruší zákon ve formě přestupku, přijde o povolení k pobytu. Přitom nemusí jít o těžké zločiny – mezi přestupky, které mohou vést k vyhoštění, patří například:

• drobné krádeže
• výtržnosti
• ublížení na zdraví
• používání pyrotechniky na sportovních akcích

Zákon tímto nastavuje nový standard zodpovědnosti: i menší prohřešky budou mít vážné důsledky. Cílem je prevence a snížení opakovaného porušování pravidel.

Znamená to konec problémových zón, nebo jen politický trik?

Jaké jsou argumenty odpůrců zákona? A co říkají čísla o skutečné kriminalitě cizinců?

Kdo stojí za návrhem? Překvapivá politická jednota

Zákon „třikrát a dost“ předložil poslanec Robert Králíček z hnutí ANO. Jeho cílem bylo vytvořit jednoduchý, ale účinný nástroj proti recidivistům. Co ale překvapilo mnohé: návrh podpořili i poslanci vládní koalice, například ze STAN.

Podle ministra vnitra Víta Rakušana je potřeba reagovat na stížnosti z některých regionů, kde se objevují problémy s dodržováním pořádku. Legislativa má dát úřadům do rukou nástroj, který jim umožní jednat dříve, než situace eskaluje.

Realita versus emoce: Je kriminalita cizinců opravdu problém?

Jedním z hlavních argumentů pro zákon je snaha „ochránit slušné občany“ před narůstající kriminalitou. Zvláště médii často zmiňovaní Ukrajinci bývají v této debatě označováni za problémové. Ale je to oprávněné?

Statistiky ministerstva vnitra ukazují, že:

• Ukrajinci nepáchají více trestných činů, než odpovídá jejich podílu na populaci.
• Mnoho medializovaných případů se týká jednotlivců, nikoli celé komunity.
• Kriminalita mezi cizinci je často přeceňována a využívána k politickému zisku.

Odpůrci zákona proto tvrdí, že jde o reakci na veřejný tlak a emoce, nikoli na reálný problém.

Kritici varují: Selektivní zákon může zvyšovat napětí

Někteří právníci a neziskové organizace upozorňují na riziko stigmatizace celé skupiny lidí kvůli chování menšiny. Zákon podle nich vytváří dojem, že všichni cizinci jsou potenciálně problémoví, a může zvýšit nedůvěru a napětí ve společnosti.

Navíc panuje obava, jak bude zákon v praxi uplatňován – například:

• Budou všechny přestupky evidovány spravedlivě?
• Nedojde k selektivnímu vyhošťování?
• Jak se bude posuzovat úmysl nebo míra provinění?

Zákon s dopadem – ale jakým?

Zákon „třikrát a dost“ se dotkne tisíců cizinců žijících a pracujících v Česku. Jeho cílem je zlepšení veřejného pořádku, ale otázkou zůstává, zda bude mít i nezamýšlené důsledky. Může například vést ke strachu ze spolupráce s úřady, skrývání problémů, nebo dokonce k narušení pracovního trhu.

Zda se zákon stane účinným nástrojem ochrany veřejnosti, nebo spíše symbolem přísnosti bez většího dopadu, ukáže až čas. Jisté však je, že jeho přijetí mění způsob, jakým se Česko dívá na soužití s cizinci.