Jakub Horák volby – tato dvě slova poslední dny silně rezonují českým mediálním prostorem. Jeden z nejznámějších politických marketérů u nás, který stál za úspěchy Pirátské strany či prezidentskou kampaní Michala Horáčka, se tentokrát vyjádřil k nadcházejícím parlamentním volbám.
V rozhovoru pro CNN Prima NEWS uklidňuje, že české volby podle něj neznamenají katastrofu ani hrozbu slovenského scénáře. Přesto varuje, že jeden klíčový faktor rozhodne o tom, kdo ve volbách uspěje – peníze v peněženkách voličů.
„Slovenský scénář u nás nehrozí,“ říká Horák
„Myslím, že pro Českou republiku volby dopadnou dobře. Nedojde k tomu, co vidíme na Slovensku, kde vládní poslanec na demonstraci tvrdí, že všechno dobré přišlo z východu a špatné ze západu,“ vysvětluje Horák.
Podle něj Češi díky vlastní zkušenosti dobře vědí, odkud „vítr vane“. „Z východu kromě vodky, kaviáru a literatury nic dobrého nepřišlo,“ dodává s ironií.
Přesto upozorňuje, že nespokojenost voličů může vyvolat úplně jiný problém – ekonomiku.
Kdo bude volit protestní strany?
„Je potřeba, aby ekonomika začala líp šlapat a lidi měli víc peněz,“ říká Horák. Zní to jednoduše, ale podle něj jde o zásadní podmínku. Pokud mají lidé pocit, že se měli dřív lépe, mají tendenci hledat „změnu“ – a hlasovat pro tzv. protestní strany.
Horák nabízí i jednoduchý „test“: Stačí se zeptat: ‚Jak se máš teď? A jak ses měl před deseti lety?‘ Pokud člověk odpoví, že tehdy bylo líp, je podle marketéra jasné, kam jeho hlas s největší pravděpodobností poputuje.
A právě zde přichází na řadu zásadní otázka:
Může lepší ekonomická nálada skutečně změnit výsledek voleb – a kdo na tom vydělá nejvíc?
Billboardy, nebo potřesení rukou?
Jakub Horák má v politickém marketingu jasno: nejvíc funguje osobní kontakt. „V metrikách se říká, že jedno setkání s politikem, který člověku potřese rukou, vydá za padesát billboardů,“ vysvětluje.
A to může být problém pro strany, které se spoléhají spíše na drahou reklamu než na přímý dialog s lidmi. Volební kampaň podle něj není o tom, kdo vytiskne víc plakátů, ale kdo dokáže skutečně oslovit voliče tváří v tvář.
Sociální sítě – hřiště, kde se volby vyhrávají i prohrávají
Do hry ale stále víc vstupují i sociální sítě. Podle Horáka je už dnes nemožné vést kampaň bez Facebooku, Instagramu nebo TikToku. Politici tam často vypadají směšně, ale – a to je klíčové – mluví k lidem přímo.
Horák dává příklad: „Když Andrej Babiš hraje na sociálních sítích pinčes nebo kykyryká jako kohout, mladí si řeknou: ‚Tenhle strejda je vlastně dost akční, na svůj věk čilej.‘“ I zdánlivě banální obsah může přinést sympatie – a sympatie znamenají hlasy.
Jednoduchý souboj o sympatie
Podle Horáka nakonec půjde o úplně jednoduchou věc: kdo bude působit sympatičtěji, ten vyhraje. Ekonomika nastaví rámec, sociální sítě dodají emoce a osobní kontakt dodá důvěru.
„Volby nejsou šachy ani matematika. Jsou to pocity,“ shrnuje marketér.
Co z toho plyne?
Z jeho slov vyplývá, že české volby zatím nevypadají na žádnou tragédii. Slovenský scénář neočekává, ale upozorňuje, že vše může zlomit jediný faktor – pocit voličů, jestli se mají dobře, nebo špatně.
A až se budou sčítat hlasy, nezáleží tolik na tom, kolik billboardů bude viset u dálnic. Rozhodne to, kdo se dokáže usmát, podat ruku – a být vnímán jako ten „sympatičtější“.
Napsat komentář