Další provokace Moskvy: Seznam rusofobů zahrnuje i české vrcholné představitele

Minulý týden vyvolalo v evropských politických kruzích rozruch rozhodnutí Moskvy zveřejnit seznam tzv. „rusofobů“. Ruské ministerstvo zahraničí do něj zařadilo desítky západních představitelů, jejichž výroky údajně „šíří nenávist vůči Rusku“. Mezi jmény nechybí německý kancléř Friedrich Merz, šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová či generální tajemník NATO Mark Rutte.

A Česko? To se na seznamu objevuje hned několikrát – figuruje na něm prezident Petr Pavel, ministr zahraničí Jan Lipavský i předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová.

Co je vlastně cílem seznamu?

Ruské ministerstvo publikovalo hned dva dokumenty, které shromažďují výroky politiků, jež Moskva označila za „nenávistné“. Jeden pokrývá rok 2024, druhý letošní. Podle Kremlu jde o „doklady systematické rusofobie Západu“.

Na seznamu se ale neocitli jen čeští představitelé. Je v něm i italský prezident Sergio Mattarella, což vyvolalo diplomatickou bouři – Itálie si okamžitě předvolala ruského velvyslance a premiérka Giorgia Meloniová krok označila za „otevřenou provokaci“.

Češi v hledáčku Moskvy

Proč se na černé listině ocitl prezident Petr Pavel? Ruské ministerstvo cituje jeho výrok z 8. května, kdy přirovnal chování dnešního Ruska k nacistickému Německu.

Stejně tak vadily výroky ministra zahraničí Jana Lipavského, který dlouhodobě označuje Putina za diktátora a připomíná, že Rusko je „největší hrozbou pro euroatlantickou oblast“.

A předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová? Ta už v roce 2024 prohlásila, že „podporovat Putina je stejné, jako podporovat Hitlera během druhé světové války“.

Podobná prohlášení zazněla i od dalších českých představitelů – ministra pro vědu Marka Ženíška či poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara.

Ale proč Moskva tento seznam zveřejnila právě teď? A může mít na Západ vůbec nějaký efekt?

Čeští představitelé, kteří se na seznamu ocitli, reagovali většinou ironicky.

Ministr Lipavský vzkázal, že jeho výroky nejsou namířené proti Rusům jako národu, ale proti Putinově agresivní politice:
„Nepoužívám nenávistný jazyk vůči Rusům. Vadí mi Putin, jeho imperiální politika a agrese proti Ukrajině,“ uvedl s tím, že zákaz cest do Ruska mu „dovolenou na Krymu rozhodně nezkazí“.

Markéta Pekarová Adamová přidala ještě ostřejší komentář: „Jaká pocta! Být na takovém seznamu, navíc v takové společnosti, je pro mě vyznamenáním.“

A Marek Ženíšek připomněl, že na ruských sankčních seznamech figuruje už od roku 2015. „Říkám o nich jen pravdu. Ruský režim je teroristický a stojí na hliněných nohou lží,“ dodal.

Další dílek ruské propagandy?

Podle analytiků je tento seznam jen dalším nástrojem Kremlu, jak šířit propagandu a zastrašovat zahraniční politiky. Zároveň má sloužit k odvedení pozornosti od války na Ukrajině a domácích problémů Ruska.

Fakt, že mezi „rusofoby“ zařadilo ruské ministerstvo prezidenty, ministry a předsedy parlamentů států EU i NATO, ukazuje, jak široce Moskva pojem „nenávist vůči Rusku“ vykládá.

Posílí, nebo oslabí Západ?

Měla Moskva zveřejněním seznamu v plánu oslabit jednotu Západu? Možná. Ale výsledek je spíš opačný.

Zařazení českých i evropských lídrů na černou listinu paradoxně jejich kritiku Kremlu jen posílilo. Ukazuje se, že vyjádření solidarity s Ukrajinou a odsouzení ruské agrese jsou pro ruskou diplomacii „rusofobií“.

Výsledkem je ale spíš to, že politici typu Pavla, Lipavského či Pekarové získali další důvod pokračovat v kritice Putinova režimu – a Západ má další motivaci držet při sobě.